11 dětí Karla IV.: Řadu z nich potkal krutý osud, to nejschopnější změnilo dějiny Evropy

Karel IV. (žil v letech 1316–1378) je dodnes považován za nejvýznamnějšího českého panovníka. Všichni víme, že měl čtyři manželky, s počtem dětí to už je ale horší. Kolik jich bylo, kam to dotáhly a které z nich se nejvíc podobalo svému otci?

Děti Karla IV. a Blanky z Valois

Svou první ženu Blanku z Valois poznal malý Karel (tehdy se ještě jmenoval Václav) na dvoře svého strýce, francouzského krále Filipa IV. Sličného. Když papež Jan XXII. požehnal jejich sňatku, bylo Karlovi a Blance pouhých sedm let. Hned po svatbě byli na dalších sedm let rozděleni a žít spolu začali až kolem roku 1330 v Lucemburku.

1. Markéta Lucemburská, královna-teenager

První dítě měl Karel IV. ve svých 19 letech. Markéta Lucemburská (1335–1349) se narodila na Křivoklátě a ve svých 11 letech se stala manželkou o devět let staršího uherského krále Ludvíka I. Velikého a odjela do Uher. Tři roky nato ale ve Visegrádu zemřela při morové epidemii.

2. Kateřina Lucemburská, dvojitá vdova

Svou druhou dceru Kateřinu Lucemburskou (1342–1395) Karel IV. už ve dvou letech zasnoubil s tehdy pětiletým rakouským vévodou Rudolfem IV. Habsburským. Svatba se ale konala, až když bylo Kateřině 11 let. Manželství trvalo teprve dvanáct let, když Rudolf zemřel. Kateřina se podruhé vdala za braniborského markraběte Otu V. zvaného Líný. I toho přežila, dokonce o 16 let.

Dítě Karla IV. a Anny Falcké

Rok po smrti Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku byli Karel IV. a Blanka z Valois v září 1347 slavnostně korunování na českého krále a královnu. Karel IV. byl v roce 1348 na vrcholu sil, zakládal Nové Město pražské a univerzitu, ale zároveň ztratil svou první ženu. Rok po korunovaci Blanka ve věku 32 let zemřela. Karel IV. dosud neměl syna a rozhodl se neztrácet čas. Nejprve usiloval o anglickou princeznu Isabelu, z mocenských důvodů se však nakonec rozhodl přiženit se do rodiny svých nepřátel v říši. V roce 1349 se tak jeho druhou ženou stala krásná 20letá Anna Falcká z rodu Wittelsbachů.

3. Václav, jedenáctiměsíční následník trůnu

Se svou druhou manželkou měl Karel IV. jediné dítě, kterým byl jeho vůbec první syn Václav Lucemburský (1350–1351). Na to, že Václav žil jen 11 měsíců, toho stihl hodně. Jako budoucímu králi mu složilo hold 12 českých královských měst a Karel IV. už měl pro něj i vyjednanou manželku. Měla se jí stát v té době 11letá Anna Svídnická, jejíž slezské knížectví by bylo vítaným rozšířením zemí Koruny české. Všechny plány ale vzaly za své, když malý Václav těsně před koncem roku 1351 zemřel. Anna Falcká svého syna přežila jen o 13 měsíců.

Děti Karla IV. a Anny Svídnické

Co se nepovedlo synovi, povedlo se otci. Po Annině smrti se Karel IV. oženil již se svou třetí ženou, Annou Svídnickou, s níž původně počítal pro svého syna Václava. Narodily se jim dvě děti.

4. Alžběta Lucemburská, oběť sňatkové politiky

Alžběta Lucemburská (1358–1373) byla původně zasnoubena s Otou V., který si ale v roce 1366 vzal její nevlastní sestru Kateřinu. Z politických důvodů Karel IV. Alžbětu v témže roce jako osmiletou provdal za 16letého rakouského vévodu Albrechta III. a v Praze se tak konala hned dvojitá svatba obou královských sester. Alžběta si ale manželství dlouho neužila, zemřela už v 15 letech.

5. Václav, budoucí český král Václav IV.

Když se v roce 1361 narodil syn Václav (1361–1419), bylo českému králi a římskoněmeckému císaři Karlovi IV. už 45 let. Jako Václav IV. vládl po smrti svého otce v obtížné době papežského schizmatu, ale na rozdíl od něj se politice spíše vyhýbal, zato více pil. Nedokázal zabránit upálení Jana Husa ani pražské defenestraci, neustále ustupoval šlechtě a čelil morovým ranám i protižidovským pogromům, přesto ale zůstal v čele českého království neuvěřitelných 41 let.

Děti Karla IV. a Alžběty Pomořanské

Štěstí z narození následníka trůnu Karlovi IV. zkalila ztráta už třetí manželky. Anna Svídnická zemřela při porodu dalšího dítěte 11. července 1362 ve věku pouhých 23 let a s ní i její bezejmenný druhý syn. Král a císař se znovu poohlížel po nevěstě a jeho volba padla na o 30 let mladší a zdravím a silou kypící Alžbětu Pomořanskou. Ta Karlovi porodila šest dětí, z nichž čtyři přežily rané dětství.

6. Anna Lucemburská, milovaná královna Angličanů

Annu Lucemburskou (1366–1394) provdal její nevlastní bratr Václav IV. za anglického krále Richarda II. Plantageneta, čímž udělal pro české jméno na ostrovech mnohem víc než jeho děd Jan Lucemburský, když padl v boji s Angličany v bitvě u Kresčaku. Anna přinesla do Anglie evropskou módu, evropské účesy a českou laskavost, díky které ji zde dodnes nazývají „dobrou královnou Annou“. Naneštěstí zemřela už ve 28 letech, což její královský choť těžce nesl. Krutost a výstřelky truchlícího vdovce inspirovaly Williama Shakespeara k napsání dramatu Richard II.

7. Zikmund Lucemburský, nejúspěšnější potomek Karla IV.

Češi většinou nemohou přijít Zikmundovi Lucemburskému (1368–1437) na jméno. Vyčítají mu upálení Jana Husa, křížové výpravy do Čech, lstivost a prohnanost, a dokonce snad i ty rezavé vlasy, díky kterým si vysloužil přezdívku liška ryšavá. Poslední Lucemburk měl ale na dějiny Evropy zásadní vliv. Kombinací diplomacie, taktizování a četných, i když ne vždy úspěšných vojenských tažení udržel pod svou kontrolou velkou část Evropy, zlikvidoval papežské schizma a prosadil reformu církve. V pořadí dvanáctý český král Zikmund Lucemburský tak byl zřejmě nejschopnějším vládcem pozdního středověku a jednoznačně pravým synem svého otce Karla IV.

8. Jan Zhořelecký, zavražděný pán Horní Lužice

Svému nejmladšímu synovi Janovi (1370–1396) svěřil Karel IV. správu hornolužického Zhořelce (německy Görlitz), kde ale Jan v pouhých 26 letech za záhadných okolností zemřel, nejspíš byl otráven. V podezření byl jeho nevlastní bratr Václav, který už v té době vládl jako král Václav IV., a také Janův vlastní bratr, uherský král a budoucí římský císař Zikmund. Prsty v tom mohli ale mít i jeho mimořádně schopný bratranec, moravský markrabě Jošt, nebo neuspokojení věřitelé a židé, proti jejichž vyhnání ze Zhořelce roku 1386 kralevic nijak nezasáhl. Skutečná příčina Janovy smrti nebyla nikdy odhalena.

9. Karel, roční jmenovec svého otce

V roce 1372 porodila na Pražském hradě Alžběta Pomořanská dalšího syna, který dostal po otci jméno Karel (1372–1373), žil ale jen 16 měsíců.

10. Markéta „Mladší“ Lucemburská, poslední dcera

V duchu své komplikované sňatkové politiky „zasnoubil“ Karel IV. svou poslední dceru Markétu (1373–1410) ještě před jejím narozením s rovněž ještě nenarozeným synem norimberského purkrabího. Svatba Markéty Lucemburské, zvané „Mladší“, a Jana III. z Hohenzollernu se opravdu konala, i když až devět let po smrti Karla IV.

11. Jindřich, poslední syn Karla IV.

Rok před svou smrtí se Otec vlasti mohl těšit z narození dalšího syna, který dostal jméno Jindřich (1377-1378). Poslední potomek Karla IV. nepřežil rané dětství.

Alžběta Pomořanská, která podle pověstí „lámala meče a trhala pancíře“, svého manžela přežila o celých patnáct let a zemřela ve svém věnném městě Hradci Králové roku 1393. Stejně jako všechny tři předchozí Karlovy manželky je Alžběta Pomořanská pochována v pražské katedrále svatého Víta.

ZDROJ: Karlova univerzita: Karel IV., 700 let