Jeskyňář se chytil do přírodní pasti. V extrémně úzké jeskyni prožil noční můru klaustrofobiků

Před rokem 2009 byla úzká, členitá jeskyně s nevinným názvem Nutty Putty vyhlášenou destinací amatérských jeskyňářů. Přestože není celá plně zmapovaná kvůli částem příliš úzkým na to, aby jimi kdokoli prolezl, místní dvanáctiletí skauti do ní běžně chodili jen s baterkou a v sandálech. Šestadvacetiletý student medicíny John Edwards Jones tam koneckonců v dětství několikrát byl také; jeskyňaření bývalo jeho koníčkem. Když se tam 24. listopadu roku 2009 rozhodl s rodinou a přáteli vyrazit, delší dobu v žádné jeskyni nebyl a také od poslední výpravy do Nutty Putty trochu povyrostl – měřil víc než 180 centimetrů a vážil okolo 90 kilo. Nikdo ale žádné problémy nepředpokládal.

Jedno špatné zabočení, ze kterého nebylo cesty zpět

Do úzkého vchodu Nutty Putty vlezli okolo osmé hodiny večer a rozdělili se na dvě skupiny. Jedna, ve které byly i děti, měla prolézat nejsnazší a nejbezpečnější část jeskyně. Druhá, v níž byl i John, se vydala do části, která byla schůdná hůř. První hodinu šlo všechno hladce, pak se ale John s bratrem a dvěma kamarády rozhodli prozkoumat část jeskyně, ve které ještě nikdy nebyli. Kvůli tomu, jak tahle úzká chodba vede do širší oblasti, se jí říká „porodní kanál“.

John lezl první a zpočátku mu nebylo nijak divné, že se do svažité chodby sotva vejde a musí se plazit jen s pomocí prsů a špiček nohou. Když se ale nezačala rozšiřovat, jak očekával, došlo mu, že zřejmě netrefil správný vchod do porodního kanálu a je někde jinde. Otočit se v chodbě široké 25 a úzké 45 centimetrů nepřicházelo v úvahu a vycouvat kvůli její svažitosti také ne. A tak John udělal to, co se nakonec ukázalo jako nejhorší rozhodnutí a pokračoval vpřed.

Doufal, že před sebou přece jen objeví nějakou širší oblast, kde se mu povede obrátit. Místo toho se ale definitivně zasekl v tom nejhorším možném místě – v členitém ohybu do prudkého svahu, kde zůstal de facto viset téměř hlavou dolů, bez možnosti se jakkoli dostat vpřed či zpět a kde mu skála tlačila na hrudník tak, že se nemohl ani pořádně nadechnout.

100 záchranářů, 24 hodin

Kamarádi se ho marně snažili dostat ven dvě hodiny, pak jim nezbylo nic jiného, než zavolat záchranáře. Ale ani ti zpočátku nevěděli, co dělat. Z Johna viděli jen boty a nikdo silnější se k němu nedostal. Zaklíněný byl 30 metrů pod skalnatým zemským povrchem, 121 metrů od vchodu do jeskyně. A nejhorší bylo, že víc než stovku záchranářů, kteří se postupně sjeli na místo, velmi tlačil čas. Lidské tělo, dokonce ani tělo takového mladíka, není schopné dlouhou dobu přežít, když je pověšené vzhůru nohama.

Po 24 hodinách nepřetržité práce záchranáři konečně dokázali sestavit složitý kladkový systém, díky kterému se Johnovo tělo konečně začalo velice, velice pomalu, vždy jen o pár centimetrů, sunout ven. Záchranář mu mohl zavést kapačku a podat tekutiny, a dokonce si s ním krátce pohlédl do očí. V té chvíli se ale rozdrolila skála, o kterou se improvizovaný kladkostroj opíral. Kladky vyletěly, jedna omráčila záchranáře a John se zřítil zpět a kvůli síle gravitace zapadl ještě o něco hlouběji, než předtím.

View this post on Instagram

A post shared by Crimeopedia Podcast (@crimeopediapod)

Nechal po sobě manželku a dítě

V tu chvíli byla už situace kritická. John ztrácel vědomí a jeho srdce začalo selhávat, jenže záchranáři už neměli žádný další plán v záloze. Neměli jak mu pomoci. Jediné, o koho se v tu chvíli mohli postarat, byla jeho manželka a malá dcerka, které čekaly u jeskyně a musely si vyslechnout, že John v Nutty Putty zemře. Krátce před půlnocí 25. listopadu lékař prohlásil Johna za mrtvého. Krátce po téhle mrazivé nehodě úřady v Utahu jeskyni nadobro uzavřely. Johnovo tělo se z ní nikdy nepodařilo vyprostit a je teď považovaná za jeho hrob.

Zdroj: Climb-Utah.com