Víte, proč se na Den díkůvzdání jí zrovna krocan?

Původ Dne díkůvzdání

Pokud se podíváme na historii USA, zjistíme, že je v porovnání s tou evropskou extrémně krátká. Přesto i Američané mají svátky úzce spjaté se svou svébytností a jeden z nich se odehrává vždy čtvrtý listopadový čtvrtek.

Ideový původ oslav lze hledat, podobně jako v případě našich dožínek, u poděkování za úrodu, která už je sklizená a je čas na trochu odpočinku a oslav. Ostatně snopy pšenice nebo kukuřice jsou jedním ze symbolů oslav tady i v zámoří. Historicky se svátek začal slavit v 16. století a navazoval na kulturu Poutníků (prvních zakladatelů a osídlenců), kteří děkovali za úrodu a slavili společně s domorodými obyvateli, což poněkud nabourává schematickou představu amerických osadníků, kteří se vůči indiánům chovají jako genocidní násilníci. Je potřeba si uvědomit, že osadníci, kteří se usadili a začali farmařit, nepotřebovali mít za sousedy nepřátele. Navíc měli indiáni obrovské zkušenosti s tím, jak využívat místní zdroje.

„Za první americký Den díkůvzdání je obecně považována třídenní slavnost dožínek, která se konala v roce 1621 v kolonii Plymouth (část dnešního státu Massachusetts). Poutníci připluli o rok dříve na lodi Mayflower. Nepřivezli s sebou dostatek potravin a na setí plodin už bylo pozdě. Polovina kolonie během zimy 1620–1621 zemřela. Na jaře místní indiáni kmene Wampanoag osadníky naučili pěstovat obilí (kukuřici) a další plodiny a pomohli jim osvojit si lov a rybolov. Ukázali také osadníkům, jak vařit brusinky, kukuřici a tykve,“ píše se na webu velvyslanectví USA.

Když roku 1863 prohlásil Abraham Lincoln Den díkůvzdání za státní svátek, určil jednoznačné datum připadající na poslední čtvrtek v listopadu. Jenže i tady se do hry vložil byznys, a to konkrétně úpravou prezidenta Roosevelta, který ho v roce 1941posunul na čtvrtý čtvrtek v listopadu. Důvod je marketingový. Pokud by měl listopad pět týdnů, tak posunutí svátku mělo prodloužit nákupní sezonu.

Zní to poněkud nelogicky, protože zkušenost ukazuje, že vánoční nákupní horečka zuří i v prosinci. Tady je ale potřeba si uvědomit, že to, co na nás reklamní mágové vykřikují několik měsíců (tedy Black Friday alias Černý pátek), byl v USA jen jeden konkrétní den v roce. Pátek, který následoval po čtvrtku na Den díkůvzdání. Tehdy probíhaly masové slevy a historicky je tento termín u nás zcela degradován a proměnil se v úplně obyčejné marketingové klišé. Změna, tedy posunutí termínu svátku, byla pro některé americké státy natolik citlivá, že k němu první rok přistoupila jen část států americké federace.

Krocani jako symbol

Krocani jsou pro Den díkůvzdání něco jako kapři pro Vánoce u nás. Stejně tak jako kapři jsou vykrmováni ve velkém, aby se pak v daný čas dostali do supermarketů, a stali se tak součástí opulentních oslav. Proč se slavnostním a dnes už ikonickým pokrmem stali zrovna krocani? Proč jím není nějaké jídlo, které by mohlo být vzpomínkou na to, že jsou bílí Američané vlastně evropští kolonisté, kteří si tradičním pokrmem připomínají kontinent svého původu? Odpověď je v zásadě jednoduchá a netkví ani tak v chuti krocaního masa jako v jeho velikosti.

Prvním bílým osadníkům chyběly zkušenosti i správné zemědělské technologické postupy vhodné pro nový kontinent, takže úrody nebyly takové, jaké by se daly očekávat v Evropě. Jídelníček se proto často vylepšoval lovem, a krocan, který je domácím druhem Severní i Střední Ameriky, byl velmi vítaným přilepšením. Pták, který může v přírodě vážit až 10 kg (v chovech jsou i mnohem těžší jedinci), s oblibou vyhledává pole, pastviny i savany, ale z důvodů ochrany se nevzdaluje daleko od lesnatého či křovinatého porostu. Jde o ptáka obvykle žijícího v hejnech, samci se ale potulují osamoceně, což je pro lovce vždycky výhoda. Když se tedy začalo řešit, čím na Den díkuvzdání nakrmit velkou rodinu, nemuselo se pro řešení chodit daleko.

Nadívaný krocan

Med, máslo, olivový olej, šalvěj… recept „jako od babičky“ má pravděpodobně každá americká rodina. Nicméně základ, podobně jako u vánočního kapra, bude stejný. Ke krocanovi, ať už je připraven jakkoliv, nesmí chybět brusinková omáčka. Sáhneme-li k české vánoční analogii, tak je to podobné jako bramborový salát.

Krocan je v Den díkůvzdání skutečnou klasikou, jí se v 90–95 % amerických rodin. V USA se každoročně prodá asi 280 milionů krocanů o celkové hmotnosti 3 miliony tun, přičemž naprostá většina se sní na konci listopadu. A kolik se za krocany každoročně utratí? Zpravidla Američany stojí kolem 1 miliardy dolarů.

Zdroj: History.com