2. září 2022 15:00

Děsivé následky kroužkování ptáků. Zásadně mění chování a ohrožuje ekosystém

Červený, černý či modrý kroužek na ptačí noze má i jiné důsledky než efektivní identifikaci zvířete ze strany ornitologů. Může totiž zásadně ovlivnit šanci daného ptáka na rozmnožení.

Kroužkování ptáků je už od konce 19. století používanou metodou pro sledování ptačího chování. Právě tehdy označil dánský ornitolog Hans Christian Cornelius Morgensen několik špačků kroužky z hliníku, na nichž byly vyraženy identifikační údaje. Mortensen později označoval i jiné druhy ptáků a do své smrti v roce 1921 jich takto okroužkoval tisíce. Přestože různé způsoby označování ptáků známe už z dob antického Řecka či od středověkých sokolníků, až činnost Mortensena a jeho souputníků na obou březích Atlantského oceánu se stala základem pro vědecké zkoumání ptačího chování.

Červená táhne

Potud je tedy všechno v pořádku. Plechové proužky samy o sobě nejsou nikterak výrazné, problém nastává v případě, kdy identifikace nekončí využitím alfanumerického kódu, nýbrž jsou použity i barevně odlišené nálepky. Nutno poznamenat, že jejich použití je o poznání vzácnější nežli těch hliníkových a jedná se obvykle o výzkumné projekty, při nichž není třeba jedince odchytávat, nýbrž stačí jeho identifikace zdálky pouze pomocí kombinace barev.

Už v roce 1984 se v deníku The New York Times objevilo shrnutí poznatků ornitoložky Nancy Burley, která zaznamenala výrazně odlišnou úspěšnost v rozmnožování zebřiček pestrých s různými barevnými kroužky: Zatímco ptáci s červenými či růžovými kroužky se bez problémů rozmnožovali, ti se světlezelenými nikoli.

Označení samečci museli častěji čelit útokům ze strany jiných, neoznačených samců.

Když vědkyně barvy následně prohodila, hypotéza se potvrdila – barva kroužku zvyšovala či snižovala úspěšnost ptáků při páření. Samičkám se nejvíce líbily samci se světle červenými kroužky, zatímco samci u samic preferovali černou. Zato nejméně populárními barvami pro rozmnožování byly světle modrá a světle zelená.

Pozdější výzkum z roku 1993 však na příkladě hrabavého ptáka bělokura horského ukázal, že červený kroužek neskýtá výhodu při rozmnožování, nýbrž riziko. V případě bělokurů se totiž spojení mezi úspěšnými námluvami a červenou (či oranžovou) barvou neprokázalo, zato takto označení samečci museli častěji čelit útokům ze strany jiných, neoznačených samců.

Nejistoty kolem kroužků

A konečně další zajímavý výzkum na modřinkách zjistil, že specifická kombinace barevných kroužků, jež by měla být pro samičky atraktivní (v tomto případě mix modré a oranžové), sice úspěšnost páření nezvýšila, zato však došlo ke změně chování samotných samečků: Takto označení samci totiž trávili méně času ochranou svých stávajících partnerek a naopak častěji létali do cizích teritorií, aby se předváděli zpěvem či poletováním.

Zvýšení atraktivity tedy u těchto samečků vedlo k odvážnějšímu chování, které však nemělo reálné dopady na pravděpodobnost rozmnožování.

Je nutné myslet i na to, že každý takovýto zásah člověka do přirozeného ekosystému může mít zásadní (a často těžko předvídatelné) následky.

Dlužno poznamenat, že nad hojně zmiňovanými závěry Nancy Burley se v roce 2018 pozastavila skupina německých vědců, kteří provedli rozsáhlou meta-analýzu dosavadních výzkumů a navíc přišli i s vlastním, velký vzorek zebřiček zahrnujícím výzkumem. Jejich statisticky bytelné výsledky v rozporu s řadou starších tvrzení ukázaly, že kroužkování s velkou pravděpodobností nemusí mít na ptačí život a chování nijak zásadní vliv. Aktuální poznatky tedy možná vyvracejí několik dekád zažité představy o rizicích, jež by mohly být s kroužkováním spojeny.

Při zmíněných úvahách nad „lepšími“ a „horšími“ barvami označovacích kroužků je však třeba každopádně mít na paměti, že ptačí vidění se od toho lidského značně liší – a tak vnímání rozdílnosti, či naopak podobnosti barev probíhá u zvířat odlišně než u lidí. Ale samozřejmě je nutné myslet i na to, že každý takovýto zásah člověka do přirozeného ekosystému může mít zásadní (a často těžko předvídatelné) následky. Zatím se tedy zdá, že kroužkování ve značné míře pomáhá monitorování ptačí migrace a pochopení dalších detailů ze zvířecího života; přesto se jedná o další téma k zamyšlení ohledně lidských snah ovládnout okolní přírodu.

ZDROJ: ScienceDirect

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom