Nejmenší pták všech dob? V jantaru byly objeveny pozůstatky pravěkého ptáčka staré 99 milionů let

V jantaru z Myanmaru byly objeveny velmi dobře zachovalé pozůstatky miniaturního pravěkého ptáka velikosti kolibříka. Je pravděpodobné, že se jedná o zcela nový, doposud neznámý druh.

Menší než dnes žijící nejmenší pták světa

Naleziště jantaru v myanmarském Kačjinském státě jsou mezi vědci velmi ceněná a již několikrát přinesla nečekané objevy. Jedním z posledních nálezů je i velmi dobře uchovaná fosilie miniaturního ptáka stará 99 milionů let. Popis miniaturního ptáka Oculudentavis khaungraae žijícího na přelomu spodní a svrchní křídy byl publikován v březnovém vydání časopisu Nature.

Lebka „ptáka s ozubenýma očima“, která byla nalezena v malém kousku jantaru obsahuje i obdivuhodně zachovalé měkké struktury včetně opeření. Zachovalá část fosilie měří jen 7,1 milimetru. Jedná se o hlavu s čelistmi ve tvaru zobáku. Dá se předpokládat, že celková velikost ptáka nepřesahovala 6 centimetrů. Pokud je tento předpoklad správný, pak by se jednalo o nejmenšího ptáka, který kdy žil na naší planetě.

Lebce dominuje mohutný nadočnicový oblouk, podobný malým plazům, jenž je ale obdařen kůstkami typickými pro dnešní ptáky. V oční jamce je velmi úzký otvor pro oční nerv. Je tedy pravděpodobné, že pták byl aktivní hlavně ve dne. V čelistech ve tvaru zobáku je zachováno na 60 malých ostrých zoubků a zkamenělý jazyk. Přítomnost vysokého počtu zubů dává tušit, že ač byl tento raný pták malého vzrůstu, byl nelítostným dravcem a živil se drobným hmyzem a jinými bezobratlými živočichy.

„Lebka je mimořádně dobře zachovalá,“ píše Robert Benson v časopise Nature a dodává: „Tento nález je pro nás výjimečný hlavně v tom, že poskytuje naprosto jedinečný vhled do problematiky postupného zmenšování velikosti těla ptáků, který trval desítky milionů let. O tomto procesu jsme až doposud byli přesvědčeni, že začal probíhat mnohem později, a ne již v období střední a svrchní jury. Odhadujeme, že velikost tohoto tvora byla jen o něco málo menší než u dnes žijícího nejmenšího ptáka na světě kolibříka kalypty nejmenšího. Samičky tohoto druhu dorůstají průměrné délky kolem 6,2 cm. Samečkové jsou ještě o něco menší.“

Fylogenetická analýza dokládá, že Oculudentavis khaungraae byl vývojově vyspělejší a tím i současným ptákům bližší než v pozdní juře žijící a mnohem známější Archaeopteryx lithographica.

Myanmar – místo dalších unikátních objevů

„Tento objev potvrzuje také výjimečnost myanmarských nalezišť jantaru a jejich význam pro studium v něm zakonzervovaných fosilií. Nové, doposud nepopsané druhy bychom mohli najít zejména mezi malými bezobratlými živočichy,“ píše se mimo jiné ve studii publikované v časopise Nature v březnu tohoto roku.

Jantar coby fosilizovaná pryskyřice stromů posloužil jako vynikající konzervační prostředek, který po miliony let dokázal uchovat zbytky nejen bezobratlých živočichů, ale i rostlin. Většina jantaru, který dnes na Zemi nacházíme, pochází z třetihorních jehličnanů. Nicméně nejstarší kousky jantaru, které kdy byly na Zemi objeveny, pocházejí z prvohorního karbonu a jeho stáří se odhaduje na 320 milionů let. Nejběžnější barva této fosilizované pryskyřice je zlatavě žlutá, ale nacházejí se i odrůdy, jež jsou zcela průhledné, červené, kávové nebo bílé.

Vypadá to, že se můžeme těšit i na nové objevy, které snad poodkryjí roušku tajemství vývoje jednotlivých skupin živočichů a rostlin.

Text: David Hainall