Jak velké horko člověk vydrží? Kromě údaje z teploměru rozhoduje ještě jedna veličina

Léto 2025 bylo podle programu Copernicus celosvětově třetím nejteplejším v historii měření – po letech 2023 a 2024. Průměrné prázdninové teploty se zvedají a i u nás narůstá počet tropických dní. Zatímco v současné době zůstávají všechny měsíce v České republice s průměrem teplot pod 20 °C, od roku 2040 se to začne měnit, jak ukazuje projekt VaV Českého hydrometeorologického ústavu.

Přečtěte si také: Jak dlouho vydrží lidské tělo bez jídla, vody a spánku?

V červenci a srpnu už se u nás historicky naměřilo přes 40 °C, červnový rekord s 39 °C padl v roce 2022. Pro zdraví člověka ovšem není důležité jen číslo na teploměru. Kolaps a smrt může nastat i při nižší teplotě. Zásadní roli v tom hraje vlhkost vzduchu.

Zajímavosti

Na nejchladnějším místě planety klesá teplota k −100 °C. Přežití je tady otázkou vteřin

Teplota mokrého teploměru

Studie MIT z roku 2010 se zaměřila na tzv. vlhkou teplotu či teplotu mokrého teploměru (v angličtině wet-bulb temperature). Skutečně se měří mokrým teploměrem, jehož čidlo je obalené tkaninou namočenou v destilované vodě. Při relativní vlhkosti vzduchu pod 100 % se předměty ochlazují odpařováním. Čím je vzduch sušší, tím více se voda odpařuje a výsledná vlhká teplota bude pak nižší. Tento údaj říká, jaké nejnižší teploty je možné dosáhnout v daných podmínkách pouhým odpařováním vody. Je to důležité vzhledem k tomu, že člověk se ochlazuje pocením. Zmíněná studie určila, že hraniční hodnotou, při které lidské tělo přestává být schopné se potit a začíná se přehřívat, je vlhká teplota 35 °C. To odpovídá 35 °C při 100procentní vlhkosti vzduchu nebo například 45 °C při 50procentní vlhkosti.

Kritická hranice

Byla to ale jen teorie. Ověřit se ji rozhodl profesor fyziologie a kineziologie z Pensylvánské univerzity W. Larry Kenney se svým týmem. V roce 2023 publikoval studii, z níž vyplývá, že riziko pro člověka leží níže, než se předpokládalo.

Vědci ověřovali přímo na skupině 24 mužů a žen, jaká kombinace teploty a vlhkosti je nebezpečná. Dobrovolníci nejprve spolkli telemetrickou pilulku, která konstantně monitorovala teplotu uvnitř jejich těl. Potom se ve speciální místnosti věnovali běžným činnostem s minimální námahou, například jedli nebo se sprchovali. Výzkumníci postupně během stovek různých experimentů měnili teplotu a vlhkost v místnosti, aby zjistili, kdy tělesná teplota dobrovolníků začne stoupat. Tato hranice se označuje jako kritický limit prostředí (critical environmental limit). Pod touto hranicí si tělo dokáže uchovávat poměrně stabilní teplotu. Nad ní se začíná přehřívat a riziko se zvyšuje, čím déle se člověk v těchto podmínkách nachází.

Přehřívání organismu zatěžuje srdce, které musí intenzivněji pumpovat krev do kůže, aby rozptýlila teplo. Pocení zároveň snižuje množství tělesných tekutin. Při dlouhodobém stavu nastává zdraví ohrožující úpal, který může v extrémních případech končit smrtí.

Zajímavosti

Pocitová teplota je často důležitější než skutečná. Naučte se, jak ji zjistit, a bude vám venku lépe

Peklo na Zemi

Dle závěrů studie je kritickou teplotou při vyšší než 50procentní vlhkosti vzduchu už 31 °C. Při 100procentní vlhkosti je to 30,6 °C, při 60procentní pak 38 °C. Získaná data se ovšem týkala mladých lidí bez zdravotních potíží (jejich průměrný věk byl 24 let). Ti starší, nemocní nebo jinak oslabení jsou horkým počasím ohrožení ještě víc. Proto výzkumný tým zaměřil své další bádání na seniory.

Zmíněné hodnoty kombinující teplotu a vlhkost nejsou jen hypotetickými čísly. V roce 2023 byla v íránském městě Asaluyeh na pobřeží Perského zálivu naměřena vlhká teplota 33,7 °C. Stejná padla také v indickém Dillí, Jacobabad v Pákistánu dosáhl i 35 °C. Zatím šlo vždy jen o několik hodin trvající stav. Colin Raymond z NASA ovšem předpovídá, že teploty mokrého teploměru budou nad pětatřicítkou v dalších desetiletích pravidelně na více místech světa, pokud se Zeměkoule bude dál ohřívat a průměrná teplota se zvedne o 2,5 °C oproti předindustriální době.

Zdroj: The Conversation, MedicalXpress

Video, které jste mohli minout: Kardiolog Aschermann o prevenci srdečních onemocnění