Pocitová teplota je často důležitější než skutečná. Naučte se, jak ji zjistit, a bude vám venku lépe

Jak už napovídá název, pocitovou teplotou vyjadřují meteorologové pocit, který bude člověk venku mít. Jinými slovy, minus deset se vám bude daleko lépe snášet někde v parku, kde stromy tvoří závětří a propouštějí slunce, než na hřebenu hor, kde se drží mraky a fouká vítr o rychlosti 100 kilometrů v hodině. Stejně tak 30 stupňů Celsia bude zcela jinak působit uprostřed pražského sídliště než někde v lese.

Bohužel, pocitová teplota není fyzikální veličina. To znamená, že se nedá změřit. Umíme ji ale vypočítat. Vzorců je na to hned několik, protože to, jak se cítíme, ovlivňuje mnoho faktorů – a ne všechny jsou podstatné na všech místech planety.

Jak pocitovou teplotu ovlivňuje vítr

Jednou ze základních věcí, které dokážou s pocitovou teplotou pěkně zamávat, je pochopitelně proudění vzduchu. Člověk okolo sebe totiž za ideálních podmínek má takovou „bublinu“ či „auru“ tělem ohřátého vzduchu. Vítr ji ale snadno odvane a tělo se pak snáz ochladí. V případě veder je to příjemné, v zimě ale může minus 10 stupňů rázem být cítit jako minus 30. Naše tělo potom topí o to intenzivněji a v zoufalé snaze tepelnou „bublinu“ udržet ztrácí obrovské množství energie. Naše pocitová teplota klesá.

Nebezpečí, která z toho plynou, jsou znát hlavně v případech, kdy jde o přežití – například v nebezpečných podmínkách hor. Proto se také už od naměřených 10 °C v těchto místech často sleduje tzv. Wind Chill a teplota vzduchu se odvozuje s pomocí vzorce anebo následující tabulky.

Wind chill chart, by °C & MPH. You won't find one of these elsewhere on the web https://t.co/9D8w9PsmBf pic.twitter.com/jd2TCOTbgM

— Mountain Safety (@MountainSafety) February 28, 2018

Vlhkost a pocitové vedro

Druhou důležitou veličinou ve zjišťování pocitové teploty je vlhkost vzduchu. Ta naopak hraje velkou roli, pokud jsou horka, ovlivňuje totiž naši schopnost se ochlazovat pocením. Za normálních okolností se pot odpaří a uvolní místo dalšímu potu. Naše tělo se takhle velice efektivně zbaví tepla, které na povrchu těla máme. Kůže se chladí a nám je příjemněji.

Jenže v případě, že vlhkost vzduchu stoupá, se pot odpařuje hůř a hůř. Je to velice nepříjemný pocit, říkáme, že je „dusno“. Naše tělo se totiž snáz přehřívá, a to nejen na povrchu, ale hlavně uvnitř. Tenhle problém označuje takzvaný Heat Index. Pocitová teplota roste.

@BenKay5 World Rugby use a standard heat index chart to determine water breaks or not. If the chart shows "extreme caution" or higher there are water breaks, eg 30C & 60% relative humidity. pic.twitter.com/0T2YF6Fqyz

— #RugbyBath (@RugbyBath) October 2, 2019

Záření

Třetím faktorem, který stojí za to zmínit, je záření. To naše těla vnímají intenzivněji, než si možná myslíte. Svítí-li slunce, povrch těla se nám zahřívá a roste pocitová teplota. Je to právě krátkovlnné neboli ultrafialové záření, které nám například umožňuje lyžovat za slunného počasí na ledovcích jen v tričku s krátkým rukávem.

Dlouhovlnné, tedy infračervené záření, pocitovou teplotu ovlivňuje taky, jeho působení je ale složitější vyčíslit, vzhledem k tomu, že jej nejen přijímáme, ale také sami produkujeme.

Výpočet pomůže s oblékáním

To, jak teplotu vnímáme, samozřejmě ovlivňují i další věci, třeba jak moc rozpálený nebo naopak mrazivý je povrch, po kterém chodíme. Většině lidí budou ale pro orientaci stačit výše zmíněné faktory, případně jeden univerzální vzorec: AT = T + 0,33*e − 0,7*v − 4,0. T je teplota vzduchu, e je tlak vodní páry a v je rychlost větru.

Díky tomuto vzorečku si pocitovou teplotu spočítáte nejen v extrémních podmínkách, ale kdekoli a v průběhu celého roku. Benefit je, že se pak příhodněji obléknete. Na to znát samotné stupně zkrátka nestačí; i v příjemných dvaceti stupních vám totiž může jednou být zima a jednou horko.

Zdroj: ČHMÚ, MeteoCentrum, Vesmír, In-Počasí

Video, které jste mohli minout: Zděsili byste se, kdybyste věděli to, co já. Země se ještě nikdy tak neohřívala, varuje expert