Zemské jádro skrývá zcela nový svět. Nález pod povrchem je ohromující
Vědci postupně zjišťují, že v nitru naší planety není jen obrovský kus železa. Co pozorování seismických vln odhalilo?
Jak jste se pravděpodobně učili ve škole, zemské jádro sestává ze dvou částí. Vnější, s poloměrem kolem 3 500 kilometrů, je polotekuté a přispívá svým skupenstvím k tvorbě magnetického pole země. Dovoluje totiž pevnému vnitřnímu jádru rotaci (každý rok přibližně o 1–3 stupně), která je s největší pravděpodobností důvodem, proč magnetické pole naše planeta má a proč na ní v důsledku můžeme žít. Jenže zatímco si je lidstvo od poloviny 20. století jisté, že naše planeta není dutá, dosud teprve poznává všechna tajemství zemského jádra, ke kterým patří i skupenství. Zdá se totiž, že vnitřní jádro nakonec nebude jen obrovskou hroudou železa, ale že je – podobně jako vnější jádro – polotekuté.
Kapalné, nikoliv pevné jádro
Nová studie, která byla publikována na konci září 2022 v časopise Physics of the Earth and Planetary Interiors, odhaluje proměnlivé skupenství vnitřního jádra, a to od pevného přes poloměkké až po tekuté. Ačkoliv se podle Rhetta Butlera, geofyzika z Havajského institutu geofyziky a planetologie, jádro skutečně skládá převážně ze železa, sledování seismických vln vznikajících při zemětřesení narušuje dosavadní představy o jeho skupenství. Butler sledoval seismickou aktivitu na pěti místech Země, resp. šíření vln přes jádro na přesně opačnou stranu zeměkoule, a něco mu nesedělo.
Jak sám uvádí, smykové vlny zemětřesení, které měly procházet pevnou kovovou koulí, se místo toho v určitých oblastech vychýlily, což Butlera překvapilo. Věděl, že matematické výpočty seismických vln jsou správné, což mohlo znamenat jediné – vědci si doposud pletli strukturu jádra. „Když se zabýváte tímto oborem, musíte docházet ke shodě s daty,“ uvedl Butler a spolu se svým kolegou a spoluautorem nové studie přehodnotili svůj základní předpoklad, že je jádro Země skrz naskrz pevné. Právě šíření vln by totiž spíše odpovídalo tomu, že jádro obsahuje kapsy kapalného či polotuhého železa v blízkostí svého povrchu, což ale na druhou stranu nevylučuje, že některé části jsou zcela pevné.
Výzkum by mohl potenciálně přinést převrat v našem chápání zemského magnetického pole. Zatímco vířící kapalné vnější jádro magnetické pole pohání, vnitřní jádro jej modifikuje. Jiné planety jako například Mars mají kapalné jádro, ale postrádají jak vnitřní pevnější jádro, tak magnetické pole. To vyplývá z dřívějších studií a pozorování NASA, a proto se Butler domnívá, že právě jeho výzkum umožní ještě hlubší poznání vnitřního jádra a následné pochopení vztahu mezi nitrem planety a její magnetickou aktivitou. Seismoložka Jessica Irving z britské University Bristol, která se studií není spojena, dokonce tvrdí, že vědci v podstatě nacházejí zcela nový skrytý svět.
Zdroj: Live Science