Při prvním testu atomové bomby se počítalo i se zničením planety. Podívejte se na přelomovou explozi

Váleční špioni 4 - Atomová bomba

Už od začátku druhé světové války bylo jisté, že dosud neexistující, ale teoretickými fyziky předpovězená atomová bomba může zcela změnit poměr sil na bojišti. Závod o její sestrojení nakonec vyhrály Spojené státy.

Nebylo to ale ani zdaleka jisté. Ještě v roce 1943 obohacování uranu zakoupeného v belgickém Kongu pokračovalo tempem, které umožňovalo vyrobit jen jednu atomovou bombu. Jedna ale byla málo a vedoucí projektu s krycím názvem Manhattan, teoretický fyzik Robert Oppenhaimer, si uvědomil, že samotný uran stačit nebude. Proto zaměřil svou pozornost na další radioaktivní prvek – plutonium. To se na rozdíl od uranu dá vytvořit v jaderném reaktoru, jenže vyvolat jeho detonaci je mnohem složitější.

Američané věděli, jak vyrobit plutonium, ale chyběl jim spouštěč, který vyvolá destrukci. Oppenheimer jednoduše netušil, jak plutonium použít. Před válkou se ale věnoval černým dírám a došlo mu, že když se hvězda zhroutí vinou vlastní gravitace, dokáže explodovat do podoby gigantické supernovy a nakonec je z ní černá díra. Co kdyby se tedy štěpný materiál jednoduše stlačil? Klíčem k odpálení plutoniové bomby se tak stala imploze.

Test Trinity

V červenci 1945 měl tým v Los Alamos v Novém Mexiku konečně dost materiálu, aby vyrobil jednu uranovou a dvě plutoniové bomby. Vědci si ale nebyli zcela jistí, jestli budou plutoniové bomby fungovat, a proto se rozhodli jednu z nich otestovat. Podle dokumentu Váleční špioni vysílaného na Prima ZOOM tvořila pokusné jaderné zařízení v podstatě plutoniová koule obklopená dvěma tunami TNT a připojená k přesným roznětkám. Aby se simulovalo shození z letadla, měla být koule svržena z 30 metrů vysoké ocelové věže.

Riziko, že bomba nebude fungovat, bylo obrovské, stejně velké nebezpečí ale hrozilo, pokud by fungovala – nikdo dosud na povrchu země termonukleární reakci nezažehl. Vědci dokonce pracovali s nejčernějším scénářem, při kterém by došlo ke zničení Nového Mexika, zapálení atmosféry a spálení celé planety. I když tahle předpověď měla mizivou pravděpodobnost, po jistou dobu působila určité obavy.

K odpálení pumy v rámci testu nazvaného Trinity (Svatá Trojice) došlo 16. července 1945 v 05:29:21 (± 2 sekundy) místního času, přičemž sílu výbuchu přístroje určily jako ekvivalent 20 kilotun TNT. Nejbližší pozorovatelé sledovali test ze základny vzdálené 16 kilometrů od věže.

Po oslnivém záblesku k nim během 40 sekund dolehl ohlušující zvuk exploze následovaný rázovou vlnou, která byla cítit až 160 km daleko. Na místě výbuchu zůstal čtyři metry hluboký a 80 metrů široký kráter, atomový hřib vystoupal do výšky 12 km.

Úspěch testu Trinity změnil svět – lidstvo vstoupilo do atomového věku. O tři týdny později, 6. a 9. srpna, byla atomovými bombami bombardována japonská města Hirošima a Nagasaki a 2. září Japonsko kapitulovalo.

ZDROJ: The Atlantic

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský