Tělo popraveného vězně „ožilo“ a lidé v panice utíkali pryč. Inspirací Frankensteina byl skutečný experiment

Naše tělo se hýbe díky elektřině. Každý náš krok, úsměv nebo úder srdce je řízen elektrickými signály, které vysílá mozek přes síť nervů. Když proud projde nervovým vláknem, otevřou se mikroskopické kanály a do svalových buněk se vlije vápník, který spustí stažení svalu. Jakmile se tyhle impulzy přeruší, tělo ztuhne.

Mechanismus ale funguje dál, třeba i po smrti, takže pokud elektrický impuls znovu dodáme, byť zvenčí, svaly se zase pohnou. Na začátku 18. století ale nic z toho ještě lidé netušili a neměli ponětí, jak pohyb v našich tělech funguje. Když proto přišly první experimenty s elektřinou, přineslo to obrovskou senzaci a taky počáteční nepochopení.

Zajímavosti

Ženě devět hodin nebilo srdce a nakonec přežila. Doslova mrazivá historka začíná v ledové vodě

Živočišná elektřina z Bologně

První krok k porozumění udělal úplnou náhodou italský lékař Luigi Galvani. Když se okolo roku 1780 skláněl nad rozpitvanou žábou, její dávno mrtvé nervy a svaly se najednou pohnuly následkem výboje statické elektřiny od skalpelu jeho asistenta. Žabí noha sebou cukla, jako by se v ní probudil život.

Galvani byl přesvědčený, že se mu povedl zásadní objev. Přišel s teorií, že svaly všech tvorů musí pohánět jakási vnitřní elektrická tekutina, živočišná elektřina, electricitas animalis, která pohyb způsobuje. Aby to dokázal, rozvěsil useknuté žabí nohy na kovové háčky na balkoně svého domu v Bologni. A když přišla bouřka, nohy se začaly samy hýbat. Pro měšťany, kteří se mu shromáždili pod okny, to byla úplná magie.

Čtěte také: Monstrózní horor od Netflixu má skvělé recenze. Oscarový režisér nabízí temný klenot

Zpráva o jeho pokusech se tak rychle rozšířila Evropou. Filozofové i básníci se dohadovali, jestli Galvani skutečně našel „jiskru života“. Odpůrci teorie, v čele s Alessandrem Voltou, ale měli za to, že za pohybem stojí prostá elektrická reakce mezi různými kovy. Dnes už víme, že se trochu pletli oba, ale Volta měl pravdu v tom, jak vzniká proud, a Galvani měl pravdu v tom, co ten proud dokáže. Svět ovšem tehdy jednu věc pochopil správně: že elektřina a život spolu nějak souvisí.

Historie

První popravená čarodějnice v Anglii zabíjela se Satanem a ke všemu se kupodivu přiznala

Mrtvoly jako show

Galvaniho práce by nejspíš skončila mezi zaprášenými experimenty, kdyby se jí nechytil jeho synovec Giovanni Aldini. Aldini byl napůl vědec, napůl showman a svoje pokusy předváděl zásadně před obecenstvem. Elektrizoval odsekané hlavy ovcí, psů nebo koní, kterým se po zásahu elektrickým proudem otevíraly oči i čelisti.

V lednu 1803 v sále Královské společnosti v Londýně poprvé předvedl, co dokáže elektřina s lidským tělem. Elektrické dráty připojil k obličeji a hrudníku popraveného vězně George Forstera… a když spustil proud, mrtvola se pohnula. Očití svědci popsali, jak se Forsterovo čelo zkrabatilo, čelist se zatřásla, jedno oko se otevřelo a pravá ruka se sevřela v pěst. Ale zatímco Aldini věděl, že jen stimuluje nervy, v obecenstvu se strhla úplná panika, lidé omdlévali, křičeli, utíkali ze sálu. A Londýn brzy mluvil o muži, který „přivedl zpět mrtvého“.

Záhady a konspirace

Záhadnou vraždu mladé dívky provázely zvěsti o satanismu. Pes na Ďáblových zubech vyhrabal její ruku

Inspirace

O takzvaném galvanismu tehdy psaly všechny světové noviny a děsivě vypadající pokusy rezonovaly společností. Lidé v kavárnách i laboratořích vážně debatovali, jestli by elektřina mohla vrátit mrtvým vědomí, a o etických důsledcích takových pokusů. Téma hluboce zapůsobilo i na spisovatelku Mary Shelleyovou. Dokonce tak, že se jí o něm několikrát zdálo.

Jako inspiraci všechno využila o několik let později, v létě 1816, u Ženevského jezera, kde byla se svým manželem Percym a básníkem Lordem Byronem. Právě Byron tehdy při bouřce navrhnul, aby všichni napsali strašidelný příběh. Mary tehdy přišla s povídkou, kterou nakonec přetvořila v román Frankenstein neboli moderní Prométheus (1818), který do hloubky zkoumá hranice lidství, svědomí i etiky a varuje před možnými důsledky vědeckého pokroku, pokud tyto hranice překročí.

Zdroj: Italian Sons and Daughters of America, LitHub, Amusing Planet, ETHW

Video, které jste mohli minout: Český trailer filmu Frankenstein