Muži schválně opouštějí partnerky v horách, když jim nestačí. Krutý trend už skončil i smrtí
Někdy se říká, že v horách se pozná charakter. A evidentně je to pravda. Jak odhalil tragický případ z Rakouska, překvapivě velká spousta mužů například považuje za přijatelné svou partnerku jen tak nechat v nebezpečné situaci, protože se jim nelíbí, že je pomalá a zdržuje je.
Že nejde jenom o ojedinělé excesy, ukázal případ Thomase P., který nechal svou přítelkyni na svazích nejvyšší hory Rakouska, Grossglockneru. Pokud jste tam nikdy nebyli, můžete si představit horu s vrcholkem v nadmořské výšce 3 798 metrů, náročný vysokohorský terén, drsný, mrazivý, nebezpečný a na mnoha místech úplně bez mobilního signálu.
Dívka incident nepřežila.
Umrzla. A jak ukázalo následné vyšetřování, Thomas P. rozhodně nešel jen hledat pomoc, jak vypověděl na policii. V telefonu měl signál, ale záchranářům stejně nebral hovory. U soudu navíc vypovídala jeho bývalá partnerka, kterou na stejné hoře nechal o rok dřív taky, a to jenom proto, že na něj byla „příliš pomalá“ a on byl naštvaný, že musí čekat.
Psycholog to vysvětlí, ale neobhájí
Když se incident dostal do médií, spustilo se něco, co nikdo nečekal. Na sociálních sítích se totiž objevila lavina podobných svědectví žen, kterým se stalo něco podobného. Partneři je najednou opustili někde uprostřed divočiny, jenom proto, že se jim nechtělo s nimi zdržovat a představovaly pro ně malou komplikaci nebo překážku v jejich ambicích.
Najít je můžete pod hashtagem #alpinedivorce, alpský rozvod. Trend dostal jméno podle povídky spisovatele Roberta Barra o muži, který plánuje zavraždit manželku při výletu do Alp. Ne všechny případy jsou tak extrémní jako ten z Grossglockneru, ale pod hashtagem se objevují taky doslova miliony zdánlivě banálních momentů, které ukazují, za jak normální někteří muži považují bezohlednost k partnerkám. Nakvašeně odcházejí bez ohlédnutí, ignorují únavu druhých a odmítají zpomalit.
„Chůze daleko napřed a odmítání přizpůsobit tempo je nenápadný, ale brutální způsob, jak uplatňovat autoritu a kontrolu,“ tvrdí psycholožka Jo Hemmingsová. A podle ní nejde jen o hory, ale o hlubší poruchu v dynamice vztahu. Pachatelé tohoto chování mají často takzvaný vyhýbavý typ citové vazby. Když se dostanou pod tlak, ať už fyzický v horách, nebo emocionální při hádce, jejich instinktem je odpojit se a zmizet.
K trendu se samozřejmě vyjadřuje obrovská spousta odborníků a objevují se i rady, jak takový „alpský rozvod“ bezpečně zvládnout. Třeba jak partnera na chvíli uchlácholit, dokud nebudete na bezpečnějším místě, anebo jak si zajistit soběstačnost, třeba mít vždy vlastní navigaci a mapu, plánovat vlastní zásoby a sledovat u polovičky varovná znamení, než na takovou horskou túru vůbec vyrazíte.
Tyhle rady mají sice skutečně potenciál někoho zachránit a soběstačnost je vždycky dobrá věc, ale pointa je tady úplně jiná: Kdokoli je schopný opustit blízkého člověka v nebezpečné situaci jen proto, že je v tu chvíli nepohodlný, je neempatický, sebestředný sobec a alpský rozvod je forma týrání.
Zdroj: NY Times, Cosmopolitan, Psychology Today, CNN
Video, které jste mohli minout: Záhada klepání z hrobu: Pozůstalí věří, že byl jejich příbuzný pohřben zaživa. Ukázali důkaz