Hitlerovi výrazně pomohly k moci vlivné ženy. Jedna z nich mu v poslední vteřině zabránila v sebevraždě
Hitlerův společenský a mocenský vzestup v meziválečném Německu do značné míry umožnila jeho intuitivní fascinace staršími vlivnými ženami.
Během raných fází své politické kariéry ve 20. a na začátku 30. let 20. století Adolf Hitler pěstoval vztahy s několika staršími, bohatými a dobře situovanými ženami. Ty fungovaly jako mentorky, finanční patronky a sociální opora, což mu pomáhalo získat přístup do vyšší společnosti a zajistit financování nacistické strany NSDAP.
Hledání mateřských postav
Za Hitlerovou fixací na starší vlivné ženy se ale neskrývalo jen blaho strany. „Souviselo to s tou jeho patologickou neschopností odpoutat se od své matky a potřebou mateřských postav, které nepředstavovaly hrozbu, ale hýčkaly ho a podporovaly,“ komentoval Hitlerovu fascinaci tímto typem žen v dokumentu Hitlerovy služebnice forenzní psycholog Robert Kaplan z Western Sydney University.
Pravdou je, že Adolf Hitler vždy mluvil o své matce Kláře, která zemřela v roce 1907 v pouhých 47 letech, jako o svaté osobě. Jejím největším úspěchem podle Hitlera bylo, že ho přivedla na svět. „Ve srovnání se všemi těmi vzdělanými, intelektuálními ženami byla moje matka jistě jen malá žena, ale dala německému lidu velkého syna,“ prohlásil. Když se v roce 1933 dostal k moci, ustanovil Hitler den jejích narozenin 12. srpna „Dnem úcty k německé matce“.
Přečtěte si také: Hitler měl s rodinou složité vztahy. Neteř se kvůli němu zabila, nejstarší bratr byl alkoholik a násilník
Aby zvýšil svou přitažlivost mezi německými ženami, zůstával Adolf Hitler s výjimkou posledního dne svého života, kdy se v bunkru v centru Berlína oženil s Evou Braunovou, záměrně svobodným mládencem. Jeho taktika slavila už ve 20. letech úspěch nejprve mezi vlivnými staršími ženami – a nejen mezi nimi.
Salón Bruckmann a poprsí madam Helene
Klíčovou roli v uvedení Hitlera do elitní mnichovské společnosti sehrála bavorská šlechtična a manželka knižního vydavatele Elsa Bruckmannová. O 24 let starší dcera hraběnky Deymové ze Stříteže, pocházející z česko-rakouské šlechtické rodiny, v Mnichově provozovala prestižní Salón Bruckmann. Právě zde na počátku 20. let 20. století pomohla vlivná obdivovatelka Hitlerovi získat důvěru mezi průmyslníky a potenciálními dárci.
Největší vliv ale na Hitlera měla Helene Bechsteinová, manželka bohatého mnichovského výrobce klavírů. O 13 let mladšímu Hitlerovi pomohla zlepšit vystupování i šatník a seznámila ho s vlivnými průmyslníky v Berlíně. Stala se klíčovou finanční podporovatelkou NSDAP z rané éry nacistické strany a Hitlerovi opakovaně darovala hodnotné šperky.
Bechsteinová zahrnovala Hitlera lehce mateřskou až extatickou oddaností. Jejich vztah popsal ve svých poválečných pamětech Otto Strasser, který patřil k zakladatelům NSDAP, později se ale s Hitlerem rozešel: „Když byli sami, nebo občas před přáteli, sedl své hostitelce k nohám, položil hlavu na její opulentní ňadra a zavřel oči, zatímco její krásná bílá ruka hladila vlasy svého velkého dítěte a narušovala tak historickou patku na čele budoucího diktátora.“ Podle Strassera Bechsteinová v takových chvílích Hitlera oslovovala „moje vlče“ (Mein Wölfchen). Přestože neexistují důkazy o tom, že by Hitlerův vztah s Bechsteinovou byl i fyzický, dopisy, které si posílali, byly více než přátelské.
Obdiv mladších žen
Další osudové ženy představovaly výjimky z hlediska věku, nikoliv však vlivu. Jednou z nich byla o osm let mladší Angličanka Winifred Wagnerová, snacha skladatele Richarda Wagnera. S Hitlerem se poprvé setkala v roce 1923 v domě Bechsteinových a stala se jeho horlivou a blízkou podporovatelkou. Uvedla Hitlera do vlivných kruhů kolem Bayreuthského hudebního festivalu, který od roku 1872 každoročně vzdával hold Wagnerovu dílu. V roce 1933 dokonce kolovaly zvěsti o možném sňatku mezi Hitlerem a Winifred.
Přestože znovu mladší (byť jen o čtyři roky), patří k osudovým ženám tohoto období i Američanka německého původu Helen Hanfstaenglová, která budoucímu diktátorovi dokonce zachránila život. Vše začalo v roce 1921, kdy se její muž, absolvent Harvardu Ernst Hanfstaengl, stal Hitlerovým tiskovým mluvčím.
Helen se s Hitlerem velmi sblížila. Když pak 9. listopadu 1923 skončil pivní puč v Mnichově neslavnou porážkou a krveprolitím, zamířil prchající vůdce NSDAP do víkendového domu Hanfstaenglových ležícího hodinu cesty od Mnichova. Tady se Helen stala svědkem Hitlerova pokusu zastřelit se revolverem ve chvíli, kdy se k domu blížila policie.
Mohlo by vás také zajímat: Bible nacismu: V Mein Kampf nastínil Hitler zvrácenou vizi, řádky diktoval za mřížemi
„Byla jsem ve střehu, chytila jsem ho za ruku a zbraň mu vzala,“ vzpomínala později na osudové okamžiky. Poté vynadala Hitlerovi za to, že uvažuje o sebevraždě, což by znamenalo opustit své stoupence. Hitler se zhroutil do židle a schoval si hlavu do dlaní. Helen toho využila, schovala zbraň do dózy na mouku a Hitler byl zatčen.
Zdroj: HistoryNet, Big Think
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
