Jak žila sestra Adolfa Hitlera? Skrývala se pod jiným příjmením, o bratrovi promluvila jen jednou

Postava Adolfa Hitlera nás nepřestává fascinovat. Nejen jeho politické působení a dějinný dopad, ale i osobní život a cesta, jež ho dovedla k pozici nejnenáviděnější osoby v dějinách. Neměli bychom však zapomínat ani na lidi z Hitlerova okolí – málo se mluví třeba o jeho mladší sestře Paule. V dospělosti se jednalo o posledního žijícího člena nejbližší Hitlerovy rodiny; vztahy mezi sourozenci však byly velmi specifické. A to nejen z pochopitelných důvodů...

Těžké živobytí

Paula Hitler se narodila 21. ledna 1896, byla tedy téměř o sedm let mladší než Adolf. Jejich rodiči byli Alois Hitler (rodným jménem Schicklgruber) a Klara Hitler (rozená Pölzl). Jednalo se o třetí Aloisovo manželství, z něhož se vedle Adolfa a Pauly narodily ještě čtyři další děti, všechny však v útlém věku zemřely. Rodina Hitlerových patřila do německé střední vrstvy, byla však opakovaně poznamenávána smrtí. V roce 1903 zemřel otec Alois a o čtyři roky později i matka Klara. Především na ni vzpomínaly obě přeživší děti poměrně vřele.

Čtěte více: Plán Fall Grün: Hitler chtěl drtit Československo s půl milionem vojáků. Ubránili bychom se?

Po smrti rodičů se Adolf přestěhoval do Vídně a Paula zůstala se vzdálenějšími příbuznými v rodinném bytě v Linci. Sourozenci žili především z penze po zemřelých rodičích, tehdy jedenáctileté dívce však nezbývalo, než se o svého staršího bratra výrazněji opřít – a to navzdory faktu, že ekonomická situace rodiny nebyla vůbec dobrá a o nevelkou penzi se opakovaně vedly spory. Ty následně přerušila první světová válka a Paula se musela postupně postavit na vlastní nohy. Ve 20. letech se také přestěhovala do Vídně a na rozdíl od svého bratra se rozhodla žít jednoduchý a skromný život.

Pracovala jako hospodyně v několika bohatých rodinách, později se živila jako sekretářka. Tou dobou, tedy ve 20. letech, s bratrem ani nebyla v kontaktu. To se změnilo kolem roku 1930, kdy přišla o práci kvůli tomu, že se rozkřikly její rodinné vazby. Na síle a popularitě nabírající Hitler byl totiž pro mnohé trnem v oku. Bratr ji poté dotoval a po domluvě s ním si změnila jméno na Paula Wolf – aby se tak předešlo dalším potížím.

Nekonečný obdiv

Paula Hitler nikdy nebyla politicky aktivní, nevstoupila ani do Hitlerovy strany NSDAP. Dokonce pracovala v několika židovských ubytovnách a neexistují zprávy o jakýchkoli jejích předsudcích vůči tomuto etniku. O to bizarněji působí plánovaný sňatek s rakouským psychiatrem Erwinem Jekeliem, nacistickým důstojníkem zodpovědným za tisíce úmrtí v plynových komorách. Svatbu však zakázal sám Hitler a Jekelia poslal na východní frontu, kde lékař později zemřel.

Žena však svého staršího bratra přesto bezmezně obdivovala. Po smrti rodičů byl koneckonců hlavou rodiny a o svou sestru se dokázal postarat. Během války se sourozenci prý vídali zhruba dvakrát ročně a Paula se k vzácným setkáním upínala. Po skončení války ji vyslýchala americká rozvědka, ale potvrdilo se, že žena skutečně nebyla do Hitlerových plánů nikterak zatažena; dokonce ani nevěřila, že by byl schopen činů, jež se mu přisuzovaly.

Čtěte také: Nepovedených atentátů na Hitlera bylo 42. Soustavně ho zachraňovaly neskutečné náhody

Následně se přestěhovala do Vídně, kde žila z úspor, a v roce 1952 se usídlila v Berchtesgadenu na německo-rakouských hranicích, nedaleko od Salcburku. Pracovala v místním obchodě, využívala osvědčeného jména „Wolf“ a držela se v ústraní. Vystoupila z něj pouze v roce 1959, kdy přijala nabídku na jediný televizní rozhovor.

Když o rok později zemřela, skončila s ní i hitlerovská pokrevní linie. Přestože měl totiž Alois Hitler z předchozího manželství ještě několik dětí, Paula byla posledním člověkem přímo pokrevně spřízněným s největším masovým vrahem všech dob. Životy Adolfa a jeho skromné, obyčejné sestry přitom nemohly být odlišnější.

Zdroj: The Guardian