Vrah učitelky zahrabal tělo v rozlehlém mlýně. Policii mátl báchorkami, pepřem a dezinfekcí, dnes je na svobodě
Toho roku zasáhly jižní Čechy mohutné povodně a zemí se šířila nakažlivá píseň Tabáček. V malém Římově, ležícím asi 10 kilometrů jižně od Českých Budějovic, ale měli lidé na začátku prázdnin 2006 úplně jiné starosti – ze dne na den zmizela zdejší oblíbená učitelka a matka dvou dětí Jana Toncarová.
Ve čtvrtek 28. června 2006 v 7:30, den před koncem školního roku, přivezl Jiří Toncar své děti do školy v nedaleké Besednici. Šel rovnou za kolegyní své ženy, která na škole také učila, a ptal se, jestli neví, kde je Jana. „Pak mi řekl, že byli ve středu večer nakupovat v Českých Budějovicích, a tam se mu ztratila,“ popsala učitelka první momenty rodící se tragédie v true crime sérii České vraždy.
Přečtěte si také: Sériová vražedkyně Jaroslava Fabiánová. Zrádná blondýnka místo sexu poskytovala mužům hypnotika a rány šídlem
Jiří Toncar se to ráno ve sborovně málem zhroutil. Byl silně rozrušený, strčil hlavu pod vodovod a utíral si ji ručníkem. Mluvil nesrozumitelně. Kolegové jeho ženy mu poradili, ať jde její zmizení ihned ohlásit na policii.
Policie má podezření
Když Jiří, sám bývalý učitel, přišel na policejní služebnu do Českých Budějovic nahlásit zmizení manželky, působil rozrušeně. „Policie přemýšlí tak, že žena, která má dvě děti, řádně se o ně stará, by asi jen tak sama nezmizela. Chtěla tři dny poté s kolegyněmi z práce vycestovat na dovolenou letecky do Řecka,“ popsal prvotní úvahy vyšetřovatelů vrchní komisař ve výslužbě Václav Hýsek.
Případem byla pověřena vrchní komisařka Renáta Míková, pro kterou šlo o první velkou příležitost na oddělení vražd. Spolu s kolegy rychle zjistila, že Jiřího tvrzení mají mezery. Kamerové záznamy z nákupního centra prokázaly, že jeho manželka Jana v obchodě vůbec nebyla.
Další důležitou skutečností bylo, že Jana podala žádost o rozvod a má nového partnera. Ve starém mlýně, který ještě před sňatkem dostala od svých rodičů a v němž chtěli s Jiřím v Římově vybudovat penzion, od povodní v roce 2002 nebydlela a dojížděla sem jen o víkendech. S manželem se často hádali a Jana se do mlýna, kterému místní podle nedalekého zastavení křížové cesty říkali U Heroda, už vrátit nechtěla.
Policie se rozhodla mlýn prohledat pomocí speciálně vycvičených psů. Ti ale byli (jak je vidět v ukázce ze seriálu České vraždy na prima+) dost zmatení:
Přestože psy nejspíš mátlo použití velkého množství dezinfekčních prostředků a také pepře, od něhož později vyšetřovatelé objevili velké množství sáčků, označili nakonec místo, které vypadalo slibně. Aby se zde ale mohlo začít kopat, bylo třeba získat důkaz. Kriminalisté, kteří Jiřího už podezírali, zjistili, že vyhazuje do kontejnerů blízko bydliště rodičů zmizelé Jany nejrůznější předměty. Objevili mezi nimi kufr s dámským oblečením, v němž byly šaty odpovídající těm, v nichž byla naposledy viděna ve škole. „V té době už nám bylo jasné, že se tam skutečně něco muselo stát,“ vzpomínala vyšetřovatelka Míková.
Vyšetřovatelé míří k přehradě
Došlo k výslechu Jiřího, který nakonec přišel s novou verzí událostí. Jana za ním skutečně to odpoledne přijela, neodjeli spolu ale nakupovat do Českých Budějovic. Podle Jiřího se dohadovali o dalším osudu mlýna. Přitom Jana, která za ním lezla po žebříku do horního patra jedné z budov, spadla a udeřila se do hlavy. Jiří jí údajně poskytl první pomoc, Jana ale byla mrtvá.
„Uvedl nám, že zpanikařil, že nevěděl, co má dělat, a proto se rozhodl, že ji naloží do auta a shodí z mostu do Římovské přehrady,“ popsala další zvrat v případu vyšetřovatelka Míková. Kriminalisté ale Jiřímu na lep neskočili a 18. července 2006 se v mlýně objevili s povolením k důkladné domovní prohlídce. A zaměřili se i na výklenek, kde předtím psi označili nález.
Na místě bylo rozsypané ohromné množství pepře. Po kopání do asi metrové hloubky policisté narazili na mobilní telefon a dámské pantofle, tělo Jany ale nikde. Nastal závod s časem. Policisté pátrali kromě mlýna i na místním hřbitově, kde zkoumali jednotlivé hroby, v čističce odpadních vod i okolních lesích plných jam po nelegálních výkopech vltavínů. Jiří ale trval na tom, že Janino tělo hodil do přehrady, takže policisté nakonec vyslali do akce i potápěče.
Potápěči našli tělo, jenže patřilo muži
Přestože Jiří dál mlžil a při rekonstrukci na Kozákovském mostě nebyl schopen přesně popsat, kde a jakým způsobem dostal mrtvolu do vody, potápěči nakonec byli úspěšní. V hloubce narazili na lidské tělo. Po jeho vyzvednutí ale kriminalistům spadla čelist – nešlo o hledanou učitelku, ale o mrtvolu muže ve značném rozkladu.
Policisté se museli vrátit na začátek, tedy do mlýna. Začali zde hledat znovu a důkladněji. Bourali beton, přehazovali kamení, dělali sondy do podlah a zdí. Jednalo se zřejmě o nejdelší domovní prohlídku v historii kriminalistiky, nakonec trvala asi tři týdny. Mlýn, který chtěl Jiří zvelebit, se nakonec proměnil v ruinu. Když bývalý učitel místo v doprovodu policejní eskorty navštívil, cosi se v něm zlomilo.
Vrah vykopal dva hroby
Na krajském ředitelství se pak ke všemu přiznal a popsal, co se skutečně stalo. Podle něj se pohádali o rozdělení mlýna, se kterým jeho žena jako majitelka nesouhlasila. Jiří vzal kámen a začal jím tlouct Janu do hlavy, až ji utloukl k smrti. Tělo dal do dvou igelitových pytlů a zakopal ho ve výklenku, kde policisté našli telefon a pantofle. Protože ale v následujících dnech začalo být velké teplo a Jiří, který sedával na dvoře se svými dětmi, začal cítit silný zápach, rozhodl se jedné noci tělo přemístit do nové jámy v sousední budově.
Nakonec bývalý učitel policistům ukázal konkrétní místo u zdi, kde v hloubce asi 80 cm policisté narazili na igelit. To už věděli, že našli tělo zavražděné učitelky Jany. Cestou ze mlýna vznesl Jiří zvláštní požadavky. „Zeptal se v autě, jestli ho stihneme vrátit do pěti nebo do šesti hodin na vazbu s tím, že ten večer je tam teplá večeře, guláš s knedlíkem,“ vzpomínal vyšetřovatel Hýsek. „Řekl jsem mu, že to nestihneme. Tak mě požádal, jestli bychom mohli zajistit, aby mu ten guláš schovali. To jsme zajistili. A pak chtěl nůžtičky, aby si mohl vystříhat chloupky v nose,“ připomněl Hýsek nezvyklá přání obviněného.
Mohlo by vás také zajímat: Krutý zabiják útok mačetou plánoval. Původně chtěl svého učitele ze školy v Michli upálit
Soud poslal Jiřího Toncara za vraždu manželky na 18 let do vězení s tím, že čin spáchal kvůli majetkovému prospěchu. Toncar se proti rozsudku odvolal a soud mu vyhověl. Přehodnotil úmysl obohatit se na zabití v afektu a snížil mu trest na 15 let odnětí svobody. Dnes už je vrah pod novým jménem na svobodě.
Zdroj: seriál České vraždy, deník.cz
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
