Španělské město má jako první na světě elektřinu z plně vodíkové elektrárny. Není to ale zadarmo
Pokud v rybářském městečku Bermeo na severu Španělska rozsvítíte světlo nebo pustíte rychlovarnou konvici, bude část spotřebovávané elektřiny dost pravděpodobně pocházet z nedaleké vodíkové elektrárny.
Právě jste se stali součástí celosvětově prvního testu finské společnosti Wärtsilä, která od června 2026 napojila energetickou síť města Bermeo na platformu čtyřtaktních motorů Wärtsilä 31 poháněných kompletně „zeleným“ vodíkem.
Jak funguje vodíkový motor?
„V jádru vodíkový motor funguje velmi podobně jako konvenční plynový motor, ovšem jako palivo místo zemního plynu používá 100% vodík. Vodík se přivádí do motoru a smíchá se se vzduchem. Tato směs se zapaluje jiskrou, čímž vzniká energie. Ta uvádí do chodu motor, který následně pohání generátor, jenž vyrábí elektřinu,“ vysvětlil Rasmus Teir, ředitel pro technologickou strategii a dekarbonizaci ve společnosti Wärtsilä. Protože čistě vodíkové palivo neobsahuje dusík, nevznikají spalováním emise CO2. Jedinými vedlejšími produkty jsou voda a nepatrné množství oxidu dusíku, které lze zachytávat.
Přečtěte si také: Čína má odvážný plán, jak získat energii pro celou Zemi. Stačí dostat do vesmíru gigantickou stavbu
Firma neprozradila, jakou měrou vodíkový motor přispívá do elektrické sítě města. V této fázi pouze ověřuje funkčnost technologie. Už teď je ale spokojená s tím, že se její vize ukázala jako provozuschopná v reálných podmínkách.
Nevýhody vodíku
Vodíkové palivo je skvělé, ale má i mouchy. Vodíkový pohon není tak účinný jako spalování fosilních paliv. Přes všechny své nedostatky ropa a zemní plyn poskytují v malém hořlavém objemu spoustu energie. Vodík je ve srovnání s nimi poměrně neefektivní.
Dalším mínusem je získávání vodíku. Výroba „zeleného“ vodíku je energeticky náročný a složitý proces. Zpravidla je potřeba elektřina, aby se oddělil vodík od kyslíku. Problém je i skladování a přeprava. Vodík má velmi nízkou hustotu energie, tudíž je nutné jej buď extrémně stlačit, nebo ochladit na teplotu kolem -235°C , aby zůstal kapalný. K tomu je nutné mít nákladnou a specializovanou infrastrukturu. Drobné molekuly vodíku navíc mohou unikat přes těsnění a potrubí a časem mohou některé kovy narušit.
I přesto může hrát vodík v budoucnu důležitou roli. Hodit by se mohl například při napájení data center, která se žhaví pod náporem požadavků AI. Potřebují spolehlivou energii a musejí se snažit snížit svou uhlíkovou stopu.
„V širším smyslu pomáhá řešit jednu z největších výzev systémů obnovitelných zdrojů energie: poskytovat udržitelnou a spolehlivou energii v obdobích, kdy není k dispozici větrná ani solární energie,“ uzavírá Teir.
Zdroj: IFL Science, Energy Live News
Video, které jste mohli minout: Češi tenhle ostrov milují, přistát na něm ale není snadné. Video ukazuje, co se stalo na velmi nebezpečném letišti