Hitlerův obávaný křižník zprovodil ze světa tisíce lidí. Britové ho nakonec vlákali do pasti
Bitevní křižník Scharnhorst patřil k největším a nejmodernějším německým hladinovým lodím. K boji byl připraven v listopadu 1939, jeho hlavní výzbroj tvořilo devět děl ráže 280 mm ve třech věžích, z nichž dvě byly na přídi a jedna na zádi, a každá po třech. Loď dlouhá 234 metrů mohla prakticky za všech podmínek plout rychlostí až 59 km/h a stala se tak ideálním nástrojem loveckých výpadů proti spojeneckým konvojům v arktických vodách.
První kořistí Scharnhorsta se stal ozbrojený křižník HMS Rawalpindi o výtlaku necelých 17 000 tun. Německý bitevní křižník doprovázený sesterskou lodí Gneisenau narazil na podstatně hůře vyzbrojeného a pomalejšího soupeře 23. listopadu 1939 severně od Faerských ostrovů. Po 13 minutách nerovného boje stačil ještě Rawalpindi signalizovat „Prosím, pošlete lodě“ a vzápětí se potopil. Zahynulo 238 členů posádky včetně kapitána.
Bitevní křižník proti letadlové lodi
Největším bojovým úspěchem Scharnhorsta se stalo potopení britské letadlové lodě HMS Glorious, k němuž došlo 8. června 1940. Nebylo to ale zadarmo. Glorious se účastnila evakuace britských jednotek z Norska (operace Alphabet), když ji zaskočil Scharnhorst opět doprovázený Gneisenauem. Na její obranu se ale statečně postavily doprovodné torpédoborce HMS Ardent a HMS Acasta.
Německé bitevníky na letadlovou loď pálily ze vzdálenosti 25 kilometrů a podařilo se jim ji zasáhnout. „Střela ze Scharnhorstu zasáhla letadlovou loď, zničila její hangár a způsobila rozsáhlý požár,“ popsal v dokumentu Potopené válečné lodě na Prima ZOOM námořní historik Angus Konstam. Další zásah, tentokrát z Gneisenau, zničil můstek a zabil kapitána.
Mohlo by vás zajímat: Hitlerova plachetnice je dnes chloubou USA. Její fascinující příběh odvyprávěl německý námořník
Ochromenou loď se ze všech sil snažily chránit britské torpédoborce. Jejich posádky divoce manévrovaly, vytvářely kouřovou clonu a odvážně na Scharnhorst dotíraly torpédy a svými lehkými děly. Jedno z torpéd Acasty dokonce Scharnhorst zasáhlo a na loď dopadlo i několik dělostřeleckých granátů. I když škody nebyly vážné, nebezpečná německá dvojice se raději vrátila do Norska. Z Acasty přežil jediný námořník, z Glorious se podařilo zachránit 45 mužů. Celkem Britové přišli o 1519 lidí.
Operace Berlin a Kerberos
Dalším cílem Scharnhorstu se staly konvoje zásobující Velkou Británii, která v té době čelila nacistům v Evropě jako jediná. V rámci operace Berlin (Unternehmen Berlin) od 22. ledna do 22. března 1941 nerozlučná dvojice Scharnhorst a Gneisenau operovala v Atlantiku, kde potopila 22 lodí s celkovým výtlakem 116 000 BRT.
Své již příslovečné štěstí si pak Scharnhorst vybral do dna v rámci operace Kerberos (Unternehmen Zerberus), když se v únoru 1942 obě lodi přesouvaly z francouzského Brestu zpět do německých přístavů. Při tom propluly Lamanšskou úžinou doslova před nosem britských lodí, letadel a pobřežních baterií. Obě lodi ale v Severním moři najely na minu, což si v případě Scharnhorstu vyžádalo rok trvající opravy. Zatímco britský premiér Winston Churchill zuřil, Němci operaci oslavovali jako cenné vítězství.
Mohlo by vás také zajímat: Masomlýnek, který nepřežily statisíce lidí. U Kursku pukaly německé i sovětské pancíře
Konec lodi
Neustále se zlepšující schopnost Britů číst šifrované zprávy německého námořnictva spolu s nasazením lodních radarů ale nakonec přivodila 26. prosince 1943 zkázu Scharnhorstu v bitvě u Severního mysu na severu Norska. Scharnhorst zde byl při útoku na konvoj obchodních lodí JW 55B vlákán do léčky nastražené Brity.
Co zpočátku vypadalo jako rutinní operace, rychle nabralo pro Němce nepříznivý směr. Nejenže se loď musela utkat s několika britskými křižníky, ale narazila i na bitevní loď HMS Duke of York vybavenou radarem. Její přesná palba vyřadila dvě děla a německý radar Seetakt, což s rostoucí tmou zhoršovalo zaměření nepřítele. Patnáct minut před 20. hodinou po zásahu řady torpéd a salv z Duke of York a křižníků HMS Belfast a HMS Jamaika se Scharnhorst potopil. Z bezmála 2000 námořníků bylo z moře vytaženo pouhých 36.