Nejsmrtelnější nákaza, s jakou se člověk kdy setkal, zabije většinu nakažených. Lék neexistuje

Vše začalo v roce 1976, kdy do Institutu tropické medicíny v Antverpách dorazil balíček s modrou termoskou. Uvnitř výzkumníci objevili zkumavky s krví vyskládané mezi tajícími kostkami ledu a rukou psaný vzkaz od belgického vědce, který v tehdejším Zairu pátral po příčinách četných úmrtí. Krev patřila jeptišce z Belgie, která se záhadnou nemocí nakazila a odborníci ze vzorku izolovali nový nitkovitý virus ze skupiny mimořádně nebezpečných RNA virů.

Přečtěte si také: Česko obsazuje invazní komár japonský. Víme, kde se líhne i jak ho poznáte

Největší epidemie všech dob

Největší epidemie všech dob: Mor vyvraždil třetinu Evropy, umírá se na něj dodnes

Jedna epidemie za druhou

Postupně bylo identifikováno několik kmenů: Ebola-Zair se smrtností 60-90 %, Ebola-Súdán (smrtnost 50-65 %), Ebola-Bundibugyo (20-50 %) a některé další, které postihovaly primáty, ale pro člověka smrtelné nebyly.

Hned v prvním roce objevení viru bylo z 602 zaznamenaných případů 397 smrtelných. Nákaza se od té doby objevovala opakovaně a postihovala i další země Afriky. Největší epidemie eboly propukla v roce 2014 v západní Africe (Guinea, Libérie, Sierra Leone), během dvou let na ni zemřelo 11 300 lidí.

V roce 2026 se ebola znovu objevila na východě Demokratické republiky Kongo, do 20. května jí podlehlo 131 lidí. V souvislosti s touto vlnou onemocnění Česko přijalo amerického lékaře, který se v Kongu dostal do kontaktu s nemocným člověkem. Američan neměl žádné příznaky a skončil v izolaci v nemocnici Bulovka.

Zajímavosti

Vědci čekají pokles světové populace. Naposledy tomu pomohla smrtící epidemie

Ve spárech eboly

Přes veškeré úsilí vědců zatím na ebolu neexistuje žádný lék a pacientům se pouze ulevuje od obtíží. Ty zahrnují dehydrataci způsobenou zvracením a průjmem, vnitřní a vnější krvácení, horečku a bolesti svalů, kloubů, břicha a hlavy. Objevuje se i zánět spojivek a poškození dutiny ústní. Virus napadá vnitřní orgány, nejvíc játra, která podle patologů mění v krvavou kaši. Smrt – nebo uzdravení – nastává po šesti až deseti dnech nemoci.

Přirozeným přenašečem viru eboly jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) netopýři z čeledi kaloňovitých. Člověk se virem může nakazit při blízkém kontaktu s tělními tekutinami nakažených zvířat, kterými mohou být kromě netopýrů i šimpanzi, gorily nebo antilopy bongo.

Zajímavosti

500 tisíc lidí usnulo a zemřelo. Jedna z nejzáhadnějších nemocí všech dob ničila jeden život za druhým

Nákaza se přenáší i z člověka na člověka, a to nejčastěji přímým kontaktem s krví nebo jinými tělními tekutinami člověka, který je nemocný ebolou nebo na ni zemřel. Další možností je přímý kontakt s předměty nebo povrchy, které byly kontaminovány krví nebo dalšími tělními tekutinami nemocného či zemřelého.

Jak uvádí WHO, lidé nemohou virus šířit předtím, než se u nich vyvinou první symptomy. K tomu dochází dva až 21 dní po nakažení. Nakažený pak zůstává infekční do té doby, dokud jeho krev obsahuje virus eboly.

Vakcíny na obzoru

Přestože proti ebole neexistuje účinný lék, určitou ochranu nabízí očkování. Jediným typem eboly, proti kterému byly schváleny rovnou dvě vakcíny od společností Johnson & Johnson a Merck, je ale varianta Zaire. V případě viru Bundibugyo zatím vědci s úspěšným a funkčním očkováním nepřišli.

Mohlo by vás také zajímat: PŘEHLEDNĚ: Horečka, krvácení a pak smrt. Jaké jsou příznaky eboly a hrozí nákaza i v Česku?

Podle doktora Paula Offita z amerického Centra pro vzdělávání o vakcínách ve Filadelfii již několik experimentálních látek proti variantě Bundibugyo vzniká, na lidech zatím žádná z nich testována nebyla.

Zdroj: BBC, WHO

Video, které jste mohli minout: Svět děsí hantavirus, ebola i dešťová hniloba