Největší epidemie všech dob: Mor vyvraždil třetinu Evropy, umírá se na něj dodnes

Pokračujeme v historickém putování po nejhorších epidemiích lidstva. Tentokrát se blíže podíváme na mor.

DALŠÍ DÍLY NEJVĚTŠÍCH EPIDEMIÍ:

• EBOLA
• HOREČKA DENGUE
• ŠPANĚLSKÁ CHŘIPKA
• NEŠTOVICE
• MOR V ATÉNÁCH
• HAMIN MANGHA

Morová Evropa

Evropané si dlouhodobě spojují mor se středověkými epidemiemi, které zůstaly v kolektivní paměti zapsány zejména po 14. století, kdy byl mor z hlediska nemocí skutečnou metlou. Nejstarší evropský mor, který se dá nezaměnitelně dokázat, je tzv. justiniánský mor, jenž řádil v roce 558. Epidemii tehdy nepřežily miliony lidí a například jen v Cařihradu se mrtví denně počítali na tisíce. Odhady historiků se pohybují mezi pěti až deseti tisíci. Jiná epidemie, tentokrát v roce 1087, měla údajně zapříčinit tak tragickou situaci a bídu, že v Itálii docházelo ke kanibalismu.

Podle literárních údajů měl mor ve 14. století na svědomí 40 milionů mrtvých a šířil se zejména z přístavů, kam jej rozvezly lodě janovských obchodníků. Kvůli nízkým hygienickým standardům (měřeno dnešními normami) se smrt šířila zejména ve městech, zatímco odlehlé venkovské usedlosti byly v relativním bezpečí.

„V letech 950–1300 se zvýšil počet obyvatel Evropy přibližně z 25 na 75 milionů. Okolo tohoto data (r. 1300) nastává výrazný pokles teplot a v oblastech mírného pásu se začínají ve zvýšené frekvenci objevovat neúrody a hladomory. Následuje hromadný exodus venkovského obyvatelstva do měst a s ním spojené všechny negativní jevy,“ píše Jiří Svoboda v časopise Vesmír.

Právě kumulace obyvatel na malé ploše je ideálním faktorem pro rychlý nástup epidemie. Ve 14. století se Evropa stala morovým kontinentem, kde propukaly morové epidemie různé intenzity. Dodnes se v lidových maskách zachovala ta s dlouhým ptačím zobanem, kterou nosili sběrači mrtvol. V masce byly léčivé a vonné byliny.

Pach rozkládajících se těl musel být místy nesnesitelný, a byť vonné esence nakažení zabránit nedokázaly, jistý placebo efekt prokázat mohly. Přinejmenším dodaly lidem, kteří s mrtvolami či nakaženými přicházeli do styku, (falešný) pocit bezpečí. Odhady obětí moru v letech 1345–1351 se liší, pohybují se v rozmezí jedné třetiny až poloviny všech obyvatel Evropy.

Mor v Americe

Do Ameriky se měl mor dostal společně se zablešenými krysami na lodích vezoucích do USA nadějeplné uprchlíky. Jakmile se bakterie Yersinia pestis dostala na kontinent, už nebylo cesty zpět. Není bez zajímavosti, že bakteriální kmen, který se dodnes udržel v USA, je podobný tomu, který vraždil ve 14. století.

Vlivem pandemie koronaviru mezi roku 2020–2022 se nemoci jako mor, tuberkulóza či neštovice odsunuly hluboko do pozadí. To ale neznamená, že by zmizely z povrchu zemského a přestaly lidstvo ohrožovat. Malá epidemie proběhla například i v roce 1994 v Indii, mor se porůznu vyskytuje na různých místech světa –⁠ ohniska dřímají například v Demokratické republice Kongo nebo v Peru. Světová zdravotnická organizace zaznamenala v letech 2010 až 2015 rovných 3 248 případů moru, přičemž 584 lidí nemoci podlehlo, což je mimo jiné dáno tím, že je včas podchycené stadium nemoci léčitelné pomoci antibiotik.

Zdroj: NCBI