Svatý Ondřej umíral bolestivěji než Ježíš. Jeho svátek vyhlížejí svobodné dívky i ruští námořníci

Podle legendy byl Ondřej rybářem, stal se Ježíšovým učedníkem a po jeho ukřižování apoštolem křesťanské víry. Usadil se v Řecku, kde byl za svou víru pronásledován a nakonec umučen na kříži stejně jako Ježíš Kristus. Kříž, na kterém zemřel a kterému se dodnes říká ondřejský nebo svatoondřejský, je ve tvaru písmene X (crux decussata). Smrt na něm byla obzvláště pomalá a bolestivá.

Na obzoru vlajka bílá

Svatý Ondřej je patronem rybářů, obchodníků s rybami, sedláků, řezníků, provazníků či nosičů vody, v lidové tradici ochráncem nevěst. Je patronem Řecka, Rumunska, Ukrajiny a také Skotska. Svatoondřejský kříž najdete nejen na vlajkách států a území (vedle Skotska třeba Florida), ale také ve znacích mnoha měst (například Rio de Janeiro a Amsterdam) nebo šlechtických rodů (angličtí Nevillové).

Bílou vlajku s bleděmodrým úhlopříčným svatoondřejským křížem používalo v letech 1720–1918 námořnictvo carského Ruska a stejnou vlajku od roku 1992 používá i námořnictvo Ruské federace.

Umělci sv. Ondřeje zobrazují jako starého muže, dožil se totiž poměrně vysokého věku, s dlouhými vlasy a vousy. V pravé ruce obvykle třímá knihu evangelií a opírá se o kříž ve tvaru písmene X. U nohou může mít umístěnou ošatku s rybami.

V noci na sv. Ondřeje nezadané dívky věští svoji budoucnost

Svatoondřejská noc má kouzelnou moc, věřilo se, že co se v tuhle noc zdá, se určitě splní. O půlnoci bylo také možné spatřit obraz nastávajícího na hladině vody ve studni, v zrcadle nebo v díži. K nejznámějším tradicím patřilo házení botou, kdy se dívka postaví zády ke dveřím a hodí za hlavu střevíc. Pokud je špička boty obrácena ke dveřím, znamená to, že se do roka vdá a odejde z domu.

Oblíbené bylo i věštění z knedlíků. Těsto se rozdělilo na pět kousků a do čtyř se zabalily papírky s mužskými jmény, pátý zůstal prázdný. Když se knedlíky vařily, tak se čekalo, který knedlík vyplave nahoru první. Jméno na papírku uvnitř knedlíku bylo i jménem ženicha. Pokud byl papírek prázdný, znamenalo to, že si dívka na svatbu ještě rok počká.

Věštilo se také z kostí mrtvé ropuchy zahrabané na několik dnů do mraveniště. Podle tvaru kůstky, které si svobodné děvče vytáhlo, se usuzovalo, zda si chlapce k sobě přitáhne (pokud měla kůstka tvar háčku) nebo naopak od sebe odpudí. V tom případě byla kost lopatkovitého tvaru.

Zdroj: Encyclopedia Britannica