Miladu Horákovou popravili komunisté pomocí škrtidla zvláště trýznivým způsobem
Nacisté právničku a političku Miladu Horákovou věznili téměř celou válku. Po komunistickém převratu v únoru 1948 pak poválečná poslankyně Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou neušla pozornosti dalšího totalitního režimu.
Vykonstruovaný politický proces s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze „záškodnického spiknutí proti republice“, se v Praze konal od 31. května do 8. června 1950. Čtyři lidé, včetně Horákové, byli odsouzeni k smrti. S vykonáním rozsudku komunistický režim neotálel – datum popravy bylo stanoveno už na 27. června. Závěrečnou řeč Milady Horákové si můžete poslechnout tady:
Přečtěte si také: Proces s Miladou Horákovou byl plný podivností. Žalovala ji nezkušená písařka
Necelé dva týdny před popravou Milady Horákové obdržela prezidentská kancelář Pražského hradu telegram od Alberta Einsteina. „Prosím vás, nevykonávejte rozsudek smrti nad Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou, Oldřichem Peclem a Janem Buchalem. Byly to oběti nacismu, vězni německých koncentračních táborů. Jsem hluboce přesvědčen, že si zaslouží žít,“ žádal autor teorie relativity komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
A nebyl sám. Za Horákovou se přimlouval třeba britský expremiér Winston Churchill, vdova po americkém prezidentu Franklinu D. Rooseveltovi Eleanor Rooseveltová nebo filozof a matematik Bertrand Russell. Gottwald ale nic nepodnikl.
Komunisté popravovali pomalým dušením
Den před popravou večer 26. června se za Horákovou do cely v pankrácké věznici dostavila rodina, aby se s ní rozloučila. Mohli se vidět na dvacet minut a pouze ve stoje, před celou stála stráž. Na následující den 27. června 1950 byly naplánovány popravy odsouzených v procesu s Miladou Horákovou, přičemž ona sama měla jít na řadu až poslední. Dozorci začali odsouzené vyvádět z cel už kolem 4:35 ráno.
V pankrácké věznici se popravovalo na dvou malých dvorcích pomocí škrtidla na prkně, komunisté tuto metodu převzali z poválečných poprav a používali ji až do roku 1954. Podle historika vězeňství Aleše Kýra šlo o mimořádně trýznivé sprovození ze světa, které obvykle trvalo deset minut i déle. „U Horákové trvala poprava dlouho. Téměř čtvrt hodiny,“ řekl Kýr v rozhovoru pro iDnes.cz.
Poprava probíhala tak, že se odsouzenému nasadilo škrtidlo upevněné k háku na silném prkně. Dole pak byla kladka s lanem, kterým katův pomocník tahal odsouzenému za spoutané nohy, dokud nepřestal dýchat. Nejednalo se tak v pravém slova smyslu o oběšení, ale spíše o udušení. Popravu sledoval lékař, který fonendoskopem průběžně kontroloval, zda odsouzenci bije srdce.
Milada Horáková využila práva na kněze, což jí komunističtí věznitelé splnili, i na poslední slovo. „Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to," řekla krátce před popravou.
Prokurátorka neměla pochybnosti
Za účast na popravě Milady Horákové byla po sametové revoluci z listopadu 1989 souzena jen dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Ve vězení nakonec strávila 22 měsíců, než jí v prosinci 2010 tehdejší prezident Václav Klaus udělil amnestii.
Mohlo by vás také zajímat: Horáková ho neznala, popravili je společně. Oběšený Buchal byl trochu podivín a ctil Lenina
Brožová-Polednová se hájila tím, že v roce 1950 byla příliš mladá a nezkušená, zároveň však odmítala připustit, že osoby odsouzené v procesu s Horákovou byly nevinné. „Já neměla vůbec pochybnosti,“ odpověděla Brožová-Polednová v roce 2007 na otázku, zda věřila údajné velezradě Milady Horákové. „Uznávám jediné – že to byly moc přísné tresty.“
U prominentů komunistického režimu nejde o ojedinělý názor. „Takové věci se děly, vždyť budování socialismu probíhalo v podmínkách studené války,“ komentoval proces s Horákovou bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.
Zdroj: ČTK, Paměť národa, iDnes.cz, Ústav pro studium totalitních režimů
Video, které jste mohli minout: 17. listopad 1989: Zatímco na studenty dopadaly obušky, popíjelo velení KGB vodku
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
