25. listopadu 2024 07:00

Vysokým komunistickým funkcionářům byl snížen důchod, někteří už míří k soudu (Exkluzivní rozhovor)

Předseda místního národního výboru, tajemník KSČ nebo plukovník SNB či velitel Lidových milicí. Ti všichni jsou v hledáčku ministerstev a Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Prominentní důchodci se ale peněz nevzdávají bez boje a podle Kamila Nedvědického z ÚSTR dokonce někteří zpochybňují i svou totožnost.

Trochu ve stínu složitého projednávání, a nakonec i schválení vládní důchodové reformy Poslaneckou sněmovnou, zůstalo tažení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky za snížení důchodů prominentům komunistického režimu. Funkcionářům komunistického aparátu včetně tajemníků stranických organizací KSČ a předsedů národních výborů, ale také vysokým důstojníkům bezpečnostních složek, armády a Lidových milicí se měla podle zákona 455/2022 Sb. za každý rok ve funkci snížit penze o 300 Kč.

Přečtěte si také: Jak vysoký důchod má Miloš Zeman? 660 000 korun měsíčně od státu už k dispozici mít nebude

Nejpozději v listopadu 2024 se tak prvních 177 důchodců-prominentů dočkalo nemilého překvapení – důchod se jim v průměru snížil o 1473 Kč, některým ale penze klesla i o tisíce korun. Stárnoucí reálné předlohy hrdinů normalizačních seriálů Okres na severu, Muž na radnici nebo Třicet případů majora Zemana ale musí spolknout ještě jednu hořkou pilulku. V průměru o 4400 Kč vyšší penze naopak začal stát vyplácet 430 disidentkám a disidentům, kteří kvůli věznění, emigraci nebo nemožnosti pracovat pobírali nízký důchod.

Plnili jsme rozkazy a chodili do práce, brání se prominenti

Vyhledávání prominentů má na starosti Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Kamila Nedvědického, který je prvním náměstkem ředitele ústavu, v této souvislosti překvapilo, kolik vysokých komunistických funkcionářů stále žije a jaké důchody pobírají.

Vzpomenete si, kdo s myšlenkou snižování starobních důchodů komunistických prominentů přišel?

Jako poslanec tuto myšlenku v roce 2021 zvedl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Marian Jurečka. Obrátil se na Ústav pro studium totalitních režimů, aby mu s řešením této problematiky pomohl.

Jestli tomu dobře rozumím, působí v tomto případě ÚSTR jako jakýsi odborný garant a poradce vůči MPSV. Kolik bývalých prominentů jste vytipovali a jak jste postupovali?

ÚSTR nepůsobí jako poradce či odborný garant, ale ze zákona zpracovává odborná stanoviska, vyhledává prominenty podle toho, jak jsou v zákoně stanoveni, a pak píše potvrzení o tom, že v dané době, o které zákon hovoří, tedy do roku 1989, a v jaké přesné době komunističtí funkcionáři ve svých funkcích působili.

Mocenská struktura komunistického režimu byla velmi robustní a komunisté rozhodně nepředpokládali, že jejich moc bude časově omezená. Na jaké typy lidí jste při sestavování seznamu nejčastěji naráželi?

Vycházeli jsme ze zákonného vymezení, které jasně popsalo, kterých prominentů se snižování důchodů bude týkat. Zákon 455/2022 Sb. přesně popsal, že to jsou jak významní funkcionáři aparátu komunistické strany, tak i významní funkcionáři Československé lidové armády, ministerstva vnitra, státní bezpečnosti.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad? Něco, co vás překvapilo? Klidně i beze jména.

S ohledem na GDPR a s ohledem na zákon nemůžeme potvrzovat žádná jména komunistických prominentů. Velmi nás ale v ústavu překvapilo, kolik i vysokých komunistických funkcionářů stále žije a jaké důchody pobírají.

Umím si představit, že se snížení důchodů bude týkat lidí, jako byl plukovník Karel Vykypěl, který stál v čele II. správy SNB a měl na starosti zásah na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989. Můžete takovou informaci potvrdit?

Potvrzovat žádná jména nemůžeme. Zdůraznil bych ale, že zákon jasně popsal, že snižování důchodů se týká důstojníků, ať již politické správy armády, tak i Sboru národní bezpečnosti z hodnosti plukovník a generál, tedy plukovník a výš.

Když jsme u 17. listopadu – tehdejší příslušníci Pohotovostního pluku známí jako „bílé přilby“ byli v době brutálního zásahu velmi mladí. Dokážete si představit, že se v budoucnu snížení důchodů může týkat i jich nebo jejich velitelů?

Koho všeho se bude týkat snižování důchodů prominentů komunistického režimu, bude vždycky politické rozhodnutí. Myslím, že v návaznosti na zákon postupujeme v ÚSTR tak, jak bychom měli, to znamená odshora dolů, nikoliv odspola nahoru. To znamená, nejprve se snažíme, aby se snížení důchodů prominentů dotklo těch nejvýše postavených. A pak tedy to směřuje dál k těm více výkonným složkám režimu.

Ozývají se vám dotčení lidé s námitkami? Pokud ano, s jakými?

Samozřejmě podle právního řádu mohou podat námitky, mohou dokonce podat žaloby k soudům. Oba případy již nastaly, jak tedy námitky prominentů ke snížení důchodu, tak i žaloby jsou již v jednotlivých částech u jednotlivců podány.

Co se týče námitek, je jich široká škála. Někteří se snažili zpochybnit svou totožnost, že to nejsou oni, že jsou to jiní lidé než oni, což jsou poměrně úsměvné námitky. Nejčastěji tito prominenti argumentují tím, že plnili pouze rozkazy, že pouze postupovali v souladu se zákony, případně že chodili řádně do práce a není možné jim tedy snižovat důchod i přesto, že sloužili totalitnímu a zavrženíhodnému režimu.

Protiváhou snížení důchodů komunistických prominentů je jejich navýšení disidentům a příslušníkům protikomunistického odboje. I v tomto případě vychází jejich seznam z práce vašeho ústavu?

V případě disidentů a příslušníků protikomunistického odboje rozhoduje podle zákona 262/2011 Sb. ministerstvo obrany, ÚSTR zpracovává odborná stanoviska. Nově podle novely zákona můžeme i my aktivně jako ústav podávat žádosti o vydání osvědčení účastníka protikomunistického odboje a odporu. Pokud je někomu ministerstvem obrany přiznáno postavení účastníka odboje a odporu, je mu navýšen starobní důchod, respektive obecně důchod na průměrnou část důchodu tak, aby se nestala ta zavrženíhodná věc, že disidenti a odpůrci komunistického režimu mají nižší důchody než prominenti komunistického režimu.

Jak jste naopak postupovali v těchto případech a můžete někoho uvést konkrétně? Myslím opět na události 17. listopadu 1989 a následujících dnů.

Ani v tomto případě bez souhlasu dotčených osob nemůžeme uvádět konkrétní jména. Při odborných stanoviscích ale vždy postupujeme tak, že vyhledáváme dokumenty z archivů, snažíme se dohledat konkrétní informace o aktivní protikomunistické činnosti těchto odbojářů a na základě těchto našich odborných stanovisek pak ministerstvo obrany rozhoduje, zda udělí či neudělí postavení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu.

Mohlo by vás také zajímat: Obermaierová prozradila výši své penze. V Praze z ní žádný důchodce nemůže vyžít, říká

A co se týče osobností, které my sami navrhujeme, tak již v brzké době nepochybně se souhlasem těchto osob budeme zveřejňovat informace o jménech těchto významných osobností, které samy z řady důvodů, ať už vysokého věku, zdravotního stavu nebo že samy nechtěly aktivně v této věci vystupovat, souhlasily s tím, že za ně podá žádost ÚSTR.

Zdroj: ÚSTR, MPSV

Video, které jste mohli minout: Česko oslavilo 17. listopad. Schytali to vládní i opoziční politici

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom