Husákovy děti zlikvidují důchodový systém. Jejich chorý prezident skončil izolovaný a nechtěný
Listopadové události roku 1989 zastihly Gustáva Husáka coby posledního komunistického prezidenta izolovaného na Pražském hradě. Z titulu své v podstatě formální funkce nemohl do dění v zemi nijak výrazně zasáhnout a je otázkou, nakolik byl vůbec o situaci informován. Když pak 10. prosince 1989 bez komentáře jmenoval na Hradě novou federální vládu v čele s Mariánem Čalfou, vyžádal si několik minut v soukromí a pak na funkci prezidenta rezignoval.
Gustáv Husák byl čtvrtým komunistickým prezidentem a jediným Slovákem na Pražském hradě. Jeho nástup do čela státu se odehrál v roce 1975, kdy byl funkce zbaven vážně nemocný prezident Ludvík Svoboda. Ten po mozkové mrtvici v roce 1973 a hlavně po infarktu plic a následné sérii mozkových příhod nebyl schopen úřad vykonávat, zároveň ale nechtěl abdikovat. Komunistické vedení proto použilo zvláštní taktiku – spočívala v přijetí ústavního zákona č. 50/1975 Sb., kterým se pozměňoval ústavní zákon o československé federaci č. 143/1968 Sb. Zákon měl jen dva odstavce a v podstatě říkal, že pokud není prezident schopen déle než rok vykonávat svůj úřad, může Federální shromáždění zvolit prezidenta nového.
Čtěte také: Komunistický převrat minutu po minutě: Co dělali Beneš a Gottwald 25. února 1948?
Ze všech vězněných československých prezidentů 20. století strávil Gustáv Husák ve vězení nejdelší dobu – celkem si v komunistických věznicích odseděl devět let. Nešlo přitom o žádné zaopatřovací ústavy, Husák prošel Leopoldovem i Mírovem. Jeho odsouzení na doživotí předcházely brutální výslechy s cílem získat od něj vynucené přiznání. Husák ale jako jeden z mála obviněných ve vykonstruovaných procesech 50. let s vyšetřovateli nespolupracoval a svá přiznání vždy odvolal. Mimo jiné i proto ho nebylo možné odsoudit k trestu smrti, navíc se proces s ním protahoval, takže rozsudek byl vynesen až po smrti J. V. Stalina i Klementa Gottwalda.
Díky amnestii a rehabilitaci se vrátil do vysoké politiky a v době invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se dostal do popředí. Tehdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv ho doporučil za nástupce Alexandra Dubčeka ve vedení komunistické strany. Ve funkci generálního tajemníka KSČ pak vydržel až do roku 1987. Vystřídal ho Miloš Jakeš.
Husák byl nemocný muž
Na Husákovi se věznění výrazně zdravotně podepsalo. Také holdoval alkoholu a byl i silným kuřákem. Měl rovněž cukrovku a celoživotní silnou krátkozrakost mu později komplikoval šedý zákal. Husáka trápily i mozkové příhody, z nichž poslední se odehrála v roce 1989. Prezident se pohyboval nejistě, často s doprovodem, na veřejnosti se objevoval s hůlkou. Už když byl odstraněn z vedení KSČ, propadl depresím a melancholii. Často seděl sám v prázdné místnosti, před kterou sem a tam přecházela stráž. Přestože byl Husák hlavní tváří československé normalizace, zemřel jako polozapomenutý člověk 18. listopadu 1991 v Bratislavě ve věku 78 let. Příčinou smrti bylo selhání srdce a dýchací soustavy, bojoval i s rakovinou žaludku.
Problém Husákových dětí
Husák po sobě nicméně symbolicky zanechal silnou generaci takzvaných Husákových dětí, která svého vrcholu dosáhla v roce 1974. Během jednoho roku se tehdy narodilo 194 215 dětí. Pro srovnání, v roce 1999 se narodilo méně než 90 000 dětí.
Husákovy děti byly důsledkem proporodní politiky komunistického režimu. Zvýšením přídavků na děti, novomanželskými půjčkami a nabídkou bydlení v panelových domech chtěli komunisté motivovat obyvatelstvo k zakládání a rozšiřování rodin. Husákovy děti teď začínají slavit padesátku a blíží se doba, kdy se jejich vlna přelije přes důchodový systém a pravděpodobně ho definitivně zničí. Tedy v případě, že si vláda neporadí s dlouhé roky odkládanými reformami.
Zdroj: CZSO / Totalita.cz