Kohout žil ještě 18 měsíců po tom, co mu usekli hlavu. Záhada se po čase dočkala vysvětlení

V roce 1945 farmář Lloyd Olsen s manželkou Clarou zabíjeli kuřata, tak jako vždycky. Usekli jim hlavu. Tentokrát je ale něco hodně překvapilo. Jeden z kohoutků to po zásahu nevzdal a pořád nechtěl umřít. Ani druhý den, ani třetí. Z bezhlavého kuřete, kterému se začalo říkat Miracle Mike (zázračný Mike), se stala atrakce. Olsenovi s ním jezdili po Státech, krmili ho přímo do jícnu a čistili mu dýchací cesty, aby se neudusil. Mike si nakonec v bezhlavém stadiu užil ještě 18 měsíců života.

Jeho případ byl výjimečný, jiný takový známý není. Takhle dlouho opravdu slepice bez hlavy nevydrží. Chvíli po „popravě“ skutečně ještě žít může, ale řádově daleko kratší dobu.

Zajímavosti

Bylo dřív vejce, nebo slepice? Věčná otázka má jasnou odpověď

Méně než minutu

„Kuřata po dekapitaci běžně mávají křídly a pohybují nohama. Podle mě je ovšem poměrně neobvyklé, aby pobíhala okolo,“ říká Marcie Logsdon, veterinářka z oddělení exotických a divokých zvířat ve Veterinární fakultní nemocnici Washingtonské státní univerzity v americkém městě Pullman. „Většinou se jedná jen o silné svalové kontrakce křídel a nohou. To je dost běžné. Tyto pohyby obvykle trvají minutu nebo méně,“ dodala.

Po setnutí hlavy dochází u kuřete k mozkové smrti, srdeční smrt nastává o několik sekund později. V těchto pár vteřinách tak může být kuře živé nebo mrtvé, záleží na definici smrti.

Mozková smrt je stav bezvědomí, kdy je celý mozek trvale poškozen a jedinec nemůže sám dýchat. Studie publikovaná v roce 2019 v časopise Animals uvádí, že elektrická aktivita mozku u kuřat se zastaví do 30 sekund po cervikální dislokaci (zlomení krku). Dekapitace zahrnuje i zlomení krku, takže z pohledu mozkové smrti kuřata po setnutí hlavy ještě několik sekund žijí.

Fotogalerie

Kohoutí zápasy - tradice s chutí krve

„To neznamená, že si zvířata v těchto sekundách uvědomují, co se děje. Dochází jen ke zbytkové elektrické aktivitě,“ vysvětluje Andrew Iwaniuk, srovnávací neurovědec z Univerzity v Lethbridge v Kanadě, který se specializuje na mozky ptáků.

Srdeční smrt nastává, když srdce přestane definitivně bít. K ní dochází většinou několik sekund po mozkové smrti. „Časový rozdíl by byl menší než 10 sekund,“ uvedl Iwaniuk. Vědec má za to, že kuře je během tohoto krátkého časového úseku, kdy se hýbe, živé. „V míše bude určitá zbytková nervová aktivita,“ vysvětluje Iwaniuk, proč se kur hýbe. Nervová aktivita zajistí, že dýchání pokračuje i bez hlavy. Srdeční svaly se podle něj mohou dál stahovat a uvolňovat bez nervových podnětů tak dlouho, dokud jim nedojde energie a kyslík.

Přečtěte si také: Spotřeba vajec v Česku klesá, důvodů je víc. Jde přitom o superpotravinu

U živého tvora mozek vysílá signály, které svalům říkají, aby se uvolnily, když není potřeba vykonávat činnost. Pokud chybí hlava s mozkem, chybí i tyto signály. A tak se může stát, že sebou kuře škube.

Nedokonalá poprava

Kohout Mike ovšem přežil tak dlouho díky něčemu jinému. Farmář Olsen mu totiž nesetnul celou hlavu a podle doktorky Logsdon kuřeti odřízl jen část s kusem mozku. Kohoutovi zůstalo jedno ucho a zadní část mozku, v níž se nejspíš zachoval mozkový kmen, který řídí základní fyziologické funkce jako dýchání a regulaci srdeční frekvence. Mike měl pravděpodobně taky mozeček, který pomáhá koordinovat pohyby. Život mu tedy nezajistily nadpřirozené síly, ale to, že se Olsen netrefil.

Zdroj: BBC, Live Science

Video, které jste mohli minout: Domácí chov slepic? Zájem o nosnice stoupá, jedna vyjde alespoň na 200 korun