Otrokem za života i po smrti. Starodávná dynastie zabíjela celé rodiny a nebála se incestních sňatků

V časopise Science Advances vyšly mrazivé závěry výzkumu mezinárodního týmu odborníků, který analyzoval DNA 78 koster z pohřebního komplexu Imdang-Joyeong u města Kjongdžu na jihovýchodě Korejského poloostrova. Naleziště v historické oblasti zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO je pozoruhodné velkým počtem hrobek z doby mezi 4. a 6. stoletím n. l., z období Tří království.

Historie

Hodně drog a potom rána do hlavy. Rituální vraždy dětí byly naplánované, rodiče zřejmě potěšily

Zlato a otroctví

Jedním z nich bylo Silla (57 př. n. l. až 935 n. l.), známé jako Zlaté království díky nálezům detailně zpracovaných zlatých královských korun a dalších šperků. Historické prameny se zmiňují o tom, že v jeho éře docházelo k obětování lidí ‒ tzv. sunjang. Když zemřel někdo z elity, zabili jeho služebníky a pohřbili je s ním. Výzkum poprvé přinesl důkazy této násilné praktiky, která byla společensky tolerovaná.

Ve třech hrobech badatelé našli pohromadě pohřbené rodiče s dětmi, kteří byli zjevně obětovaní současně. Potvrdily se tím dřívější domněnky, že osud sujang postihoval celé domácnosti. Některé rodiny žily po generace v otroctví, které nekončilo ani smrtí.

Přečtěte si také: Každá šestá americká rodina má zkušenost s incestem. V Egyptě byl znakem privilegovaných

Buddhistické království stálo na přísném kastovním systému, který ovlivňoval nejen to, jak se měli příslušníci různých společenských skupin oblékat a v jak velkých domech mohli bydlet, ale i to, s kým mohli uzavírat manželství. Čím pokrevně blíže královské rodině člověk byl, tím lepší bylo jeho postavení. Členem nejvyšší vrstvy, z níž pocházeli vládci, se mohl stát jen tehdy, pokud oba jeho rodiče pocházeli ze stejné kasty. Manželství mezi příbuznými bylo tedy vítané. Studie nicméně potvrdila, že se incestní sňatky neomezovaly jen na privilegované skupiny obyvatel. Ženili a vdávali se mezi sebou i příbuzní poddaných.

Historie

Vikingové měli i asijské předky. Prozradily to stovky nově prostudovaných koster

Emancipované královny

Mezi 78 zkoumanými kostrami vědci objevili pět jednotlivců (urozených i neurozených), jejichž rodiče byli dle analýzy DNA blízcí příbuzní. Identifikovali také 11 párů příbuzných prvního stupně, což jsou sourozenci nebo rodiče a děti, 23 párů příbuzných druhého stupně (prarodiče a vnuci nebo třeba tety a neteře) a 20 párů vzdálenějších příbuzných. To ukazuje, že bylo tehdy běžné pohřbívat rodiny pohromadě.

Díky genomickým datům badatelé dokázali rekonstruovat 13 rodokmenů lidí pohřbených v komplexu Imdang-Joyeong a předestřela se tak před nimi rozsáhlá síť příbuzenských vztahů, která zahrnovala víc než jedno století a soustředila se na mateřskou linii. Jiné kultury staré Koreje nebo Evropy se oproti tomu odvozovaly od mužských pokračovatelů rodu. Historie zná dokonce tři ženy z dynastie Silla, které vládly na úrovni krále a nikoli jen královny coby manželky panovníka.

Z tohoto období, během nějž došlo ke sjednocení Koreje, se dochovalo množství literárních pramenů, které naznačovaly, jak krutý a nespravedlivý tehdejší život byl. Moderní archeologické metody včetně analýzy DNA nicméně odhalují, že realita byla ještě krutější. To, do jaké rodiny se člověk narodil, ovlivnilo celý jeho život. I smrt.

Zdroj: Live Science, Archeology

Video, které jste mohli minout: Dominik Feri opět před soudem. Zazněla klíčová výpověď poškozené dívky