Vikingové měli i asijské předky. Prozradily to stovky nově prostudovaných koster

Vikingy si obvykle představujeme jako stejnorodou skupinu blonďatých a modrookých válečníků, kteří ze své chladné domoviny na evropském severu napadali cizí země. Nová studie ale přichází se zjištěním, že severští nájezdníci nejspíš měli mnohem pestřejší složení.

Podle časopisu Nature tvořily vikinskou „říši“ početné geneticky odlišné skupiny, které se objevily v různých částech dnešní Skandinávie, přičemž některé z nich byly nositeli jihoevropských, a dokonce i asijských genů.

Studie tak vyvrací některá zavedená klišé. Mnozí Vikingové například měli hnědé vlasy a přidávali se k nim i obyvatelé zemí, které byly cílem vikinských nájezdů.

Vikingové nebyli jen Skandinávci

Autoři studie v průběhu šesti let analyzovali genomy 442 koster z vikinského období a z různých míst Evropy od Grónska po východní Balt. „Zjistili jsme, že Vikingové nebyli z hlediska genetickém původu jen Skandinávci. Zachytili jsme genetické vlivy na jejich DNA z jižní Evropy a Asie, o nichž se dříve nikdy neuvažovalo. Mnoho Vikingů má neskandinávské předky,“ vysvětlil jeden z autorů studie Martin Sikora.

Podle něj to ukazuje na průběžný tok genů Evropou nejen v době Vikingů, ale i dávno před ní. Kostry vikinských válečníků totiž pocházely z období 2 400 př. n. l. až 1 600 n. l. Zjistilo se také, že Vikingové z různých částí Skandinávie napadali různá evropská království. Norští Vikingové například směřovali především do Norska, Skotska, na Island a do Grónska, zatímco švédští Vikingové napadali baltské země. Vikingové z Dánska mířili hlavně do Anglie, kde má dodnes zhruba 6 procent populace vikinské geny.

Útoků se na straně Vikingů účastnily celé rodiny. Jeden z raných nájezdů zahrnoval skupinu 41 mužů ze Švédska, kteří v polovině 8. století cestovali na dvou lodích do estonského Salme, kde na ně ovšem čekala násilná smrt. Genetická analýza odhalila, že tato skupina zahrnovala čtyři bratry a že mělo blízký příbuzenský vztah i několik dalších mužů.