Mumie nejmocnějšího vládce starého Egypta vydala své tajemství. Jak se dožil 90 let a co se mu stalo osudným?
Faraon Ramesse II. Veliký byl nejvýznamnějším a nejmocnějším vládcem starého Egypta. Postavil bezpočet chrámů, vybudoval nové hlavní město a vybojoval proti Chetitům stabilní mír. Co o něm prozradila jeho mumie?
Ne každý faraon měl to štěstí, aby svou mumii uchránil až do dnešní doby. Mumie Ramesse II. Velikého, který zemřel kolem roku 1213 př. n. l., je dnes ale jednou z nejlépe zachovaných královských mumií vůbec. Byla objevena v roce 1881 v Dér el-Bahrí poblíž Luxoru, kam byla kvůli ochraně před vykradači hrobek přenesena kněžími.
Přečtěte si také: Objev století, anebo podvod? Pod pyramidami bylo právě nalezeno obrovské podzemní město
V roce 1976 byla mumie letecky dopravena z Egypta do Francie k ošetření kvůli plísním a hrozícímu rozkladu. Mumie kvůli tomu dokonce dostala i vlastní cestovní pas, v němž bylo v kolonce povolání uvedeno „král (zesnulý)“. Faraon, který byl nejspíš zrzavý, měl na svou dobu vysokou postavu (asi 170 cm). Aby balzamovači zachovali výrazné rysy jeho obličeje, vyplnili nosní dutinu nejen pryskyřicí a lnem, ale také malými semínky, a dokonce malou zvířecí kostí. Sanace mumie byla zároveň příležitostí k pitvě století, která přinesla nečekané objevy.
Dlouhověký bůh
Prvním zásadním odhalením byl věk faraona. Podle historických textů měl vládnout 66 let (1279–1213 př. n. l.) a zemřít ve věku 90 let – a pitva to potvrdila. „Byl to úžasný okamžik, kdy se texty a archeologické záznamy shodovaly s fyzickými důkazy,“ řekla v dokumentu Ramesse II.: Faraonova tajemství na Prima ZOOM pákistánská profesorka egyptologie na Americké univerzitě v Káhiře Salima Ikram.
Jak se ale mohl před téměř 3000 lety Ramesse II. Veliký dožít tak vysokého věku, když se průměrná délka života ve starověkém Egyptě odhaduje na 40-50 let? Faraon byl jedním z mála egyptských vládců uctívaných už za svého života jako jeden z bohů egyptského panteonu. Snažil se snad Ramesse II. kromě zajištění si posmrtného života zároveň prodloužit si nějakým způsobem i ten pozemský?
Zdravé prostředí a pestrý jídelníček
Při pátrání po možnostech, které měl Ramesse II. k dispozici v době, kdy neexistovala moderní medicína, francouzští vědci postupně vyloučili genetiku i speciální diety. Podle tvůrců dokumentu Ramesse II.: Faraonova tajemství je ale pravděpodobné, že faraon měl silnější imunitní systém než většina jeho současníků, a proto dokázal lépe snášet životní podmínky své doby.
Přispívala k tomu skutečnost, že mohl využívat pohodlí a ochrany svých paláců včetně toho v nově postavené metropoli Pi-Ramesse v deltě Nilu. Zdejší palác označovaný za staroegyptské Versailles nabízel rozlehlé zahrady s jezery a fontánami, soukromé čtvrti a velkolepé obytné prostory s veškerým luxusem. Promyšleně orientované střechy přiváděly do paláce chladný vzduch a vytvářely tak starověkou formu klimatizace. Další chlad a vlhko do paláce přinášela tekoucí voda proudící vnitřními kanály.
Mohlo by vás také zajímat: Úžasný objev v Egyptě: Našli hrobku faraona Thutmose II. Vědci zkritizovali její umístění
Palác Ramesse II. Velikého ale nabízel ještě něco. Prvek, který by přispěl ke zlepšení zdraví doslova kohokoliv. Bylo to jídlo. Přestože jídelníček faraona neznáme, je pravděpodobné, že mu jeho postavení zajišťovalo přístup k pestřejší stravě, než měl obyčejný lid. „Ramesse měl určitě k dispozici cereálie, chléb, pivo, víno, a především hovězí maso. Na stole měl i skopové, kozí a vepřové a také různé druhy pečené drůbeže,“ vyjmenovává Salima Ikram.
Na zdravé stáří zapomeňte
Navzdory příznivým vnějším faktorům a své dlouhověkosti nicméně odborníci studiem faraonovy mumie dospěli k závěru, že Ramesse II. Veliký zdaleka nebyl zdravý muž. Podle vyšetření jeho ostatků počítačovou tomografií (CT) trpěl těžkou degenerativní artritidou kyčlí a páteře, což mu muselo působit značné bolesti a navenek se projevovalo shrbenými zády (kyfózou) a ztuhnutím páteře.
Studie také odhalily výrazné opotřebení zubů a významný absces u kořene stoličky, což pravděpodobně způsobovalo extrémní bolest a mohlo vést k septickým kostním lézím. Ramesse II. Veliký také trpěl vážnými cévními problémy, zejména měl zkornatělé tepny v nohou a dalších částech těla. Přestože nejsou známy žádné přímé příčiny smrti, panuje u Ramesse II. Velikého podezření na zhoubný vliv abscesu i srdečních problémů.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
