Provrtali se do pekla a zaslechli tisíce naříkajících hlasů. Nejhlubší díra na světě zaujala i konspirátory
Svět pod povrchem země je odpradávna spojován s tajemstvím. Co se ukrývá pod vrstvami hornin nebo v nepřístupných jeskyních? Uspokojit zvědavost lidstva měl v 70. letech 20. století ambiciózní projekt, jehož výsledkem je vůbec nejhlubší vrt na světě.
Proniknout co nejhlouběji ke středu Země se v roce 1970 pokusil Sovětský svaz. Na poloostrově Kola, asi deset kilometrů od města Zapolarnyj, se v květnu 1970 začala do geologicky velmi starého Baltského štítu zakusovat vrtná souprava s cílem vrtat, dokud to půjde. A šlo to dalších 22 let až do roku 1992, kdy se po rozpadu Sovětského svazu práce zastavily.
Superhluboký vrt
Výsledkem je Kolský superhluboký vrt. Jde o díru do země o průměru 23 cm a těžko představitelné hloubce 12 261 metrů. „Jedním z důvodů, proč má takový tvar, je skutečnost, že čím větší je otvor, který vrtáte, tím větší je odpor, na který narážíte,“ komentovala relativně malý průměr vrtu v pořadu Nevysvětlitelná tajemství s Williamem Shatnerem na Prima ZOOM geografka Julie Klingerová z univerzity v Delaware.
Podle ní byla jedním z největších problémů při hloubení vrtu teplota, která se směrem dolů s každým kilometrem zvyšuje o nějakých 15,5 °C. „Při vrtání směrem dolů se zjistilo, že se hornina začíná chovat jako plast, že ta pevná hornina začíná vrtací techniku zalepovat,“ popsala geografka. Rostoucí tlak a vysoká teplota, která nakonec dosáhla 180 °C, byly nakonec kromě nedostatku financí hlavními důvody, proč se vrtat přestalo.
Přečtěte si také: Nejhlubší díru na světě vyvrtali Rusové. Spekulace, že vede do pekla, následoval strach z nelidských monster
Stoupenci konspiračních teorií ale uvádějí zcela jiné důvody. Podle nich vědci při vrtání narazili na obří podzemní dutinu a na citlivých mikrofonech, které dolů spouštěli, zaslechli tisíce naříkajících hlasů. Jinými slovy, Kolský superhluboký vrt údajně pronikl do samotného pekla.
Cesta do středu Země
Přestože tato legenda žije svým vlastním životem i desítky let poté, co ústí vrtu zakryla kovová zátka připevněná 12 silnými šrouby, nelze Kolskému supervrtu upřít množství vědeckých objevů.
Předně se díky mikrofosiliím mořských organismů zjistilo, že život na Zemi je o nějakých 1,4 miliardy let starší, než se v té době myslelo. Geologové také v hloubce 3-6 kilometrů narazili na kapalnou vodu. Vědci přitom původně věřili, že zemská kůra je v těchto hloubkách tak nepropustná, že se tam voda nemůže dostat. Zjistilo se však, že voda vzniká chemickou reakcí pod obrovským tlakem a je uvězněna v pórech hornin. Dalšími poznatky byla ložiska niklu, mědi a zlata, ale také metanu.
Mohlo by vás také zajímat: Peklo se zavírá. Turkmenistán chce konečně zatočit s ohnivou jámou, kde hoří plyn
Přestože Kolský superhlubinný vrt zůstává i podle Guinnessovy knihy rekordů nejhlubším vrtem na Zemi, představuje jeho hloubka pouhé procento vzdálenosti k zemskému jádru. Na opravdovou cestu do středu Země v duchu slavného románu Julese Vernea si tak budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
Zdroj: Smithsonian, BBC Future, XKCD
Video, které jste mohli minout: Nejhlubší vrt světa vyhloubili Sověti