Uvnitř umírající hvězdy se podle vědců může zrodit nový vesmír. Měl by i svůj vlastní Velký třesk

Jakmile hvězdě dojde palivo, jaderná fúze uvnitř přestává vyvažovat vlastní gravitaci a nastává gravitační kolaps. Jádro se zhroutí a explozí, nazývanou supernova, se vnější hmota rozletí pryč. Pokud toho stále hodně zůstalo, gravitace extrémně stlačí hmotu do jednoho bodu, nastává singularita a máme tu černou díru.

Přečtěte si také: Bílá díra může vysvětlit, jak vznikl vesmír. Jejímu zkoumání stojí v cestě vážný problém

Bereme to jako fakt, ale pohybujeme se na tenkém ledě. V této situaci se totiž nemůžeme opřít o staré známé fyzikální zákony a ve vzduchu pak visí plno otázek. Jak se vůbec může hmotnost několika Sluncí nacpat do jediného bodu? Jak se může časoprostor v singularitě nekonečně zakřivit? Podívat se nemůžeme. Černé díry mají svůj horizont událostí – hranici, za kterou už hmotu, energii ani světlo není možné pozorovat.

Vesmír

Nový rekord: Černá díra o hmotnosti 36 miliard Sluncí je nejtěžším známým objektem vesmíru

Co když je to všechno jinak?

Mnohým badatelům to samozřejmě nedalo spát, a tak se vynořila alternativní teorie, kdy výsledkem není černá díra, ale gravastar – gravitační vakuová hvězda. Teoretičtí fyzikové Daniel Jampolski a Luciano Rezzolla z Goetheho univerzity ve Frankfurtu řešili, jak taková gravastar vzniká. Vyšli z Einsteinovy teorie relativity a přišli s předpokladem, že se hvězda nezhroutí do onoho zapeklitého bodu s nekonečnou hustotou, na který jsou fyzikální zákony krátké.

Těsně před tím, než by k tomu došlo, zrodil by se gravastar. Měl by vnější obal z hmoty, uvnitř by došlo k soukromému Velkému třesku a vznikl by vlastní vesmír. Když vyjdeme z toho, že na rozpínání našeho vesmíru pracuje temná energie, můžeme počítat s tím, že by stejně fungovala i zde. Její tlak uvnitř hvězdy by bránil gravitačnímu kolapsu, tudíž by se hvězda nezhroutila dovnitř. Takže není singularita, není horizont událostí, není problém. Rozpínavá síla temné energie a gravitace působící v opačném směru by se vyrovnaly a výsledkem by byl stabilní gravastar.

Mohlo by vás také zajímat: „Černá díra“ je rasistický pojem, který ovlivňuje společnost, tvrdí americká univerzita

„Velký třesk vznikajícího vesmíru se může odehrát, jakmile se hvězda zhroutí téměř do bodu, kdy se začne měnit v černou díru,“ říká Jampolski, který s řešením přišel při dokončování své diplomové práce pod vedením profesora Rezzolly. Nicméně připouští, že chování hmoty při extrémní kompresi ještě moc nechápeme, proto se mohou objevit nové fyzikální efekty.

Vesmír

Světlo galaxie z počátků vesmíru dorazilo k Zemi. Rotuje a podobá se Mléčné dráze

Nic proti černé díře

Konkurenční teorie, kde je hlavní hvězdou gravastar, ovšem není nic proti černým dírám, jak připomíná Luciano Rezzolla: „Hledání alternativ by nemělo naznačovat skepticismus vůči černým dírám, které stále představují nejpřirozenější a nejjednodušší řešení osudu gravitačního kolapsu. Nicméně jako vědci obecně a zejména jako teoretičtí fyzici musíme zachovat nezaujatý přístup k tomu, co neznáme, a proto máme zkoumat jak všeobecně přijímané poznatky, tak i exotičtější interpretace. Historie nás učí, že není neobvyklé, aby se z těch druhých staly ty první.“

Zdroj: SciTech Daily, BBC Sky at Night Magazine

Video, které jste mohli minout: Jediná naděje na záchranu lidstva? Musíme kolonizovat galaxii, což má řadu nástrah