26. ledna 2024 11:14

Černá díra má možná svůj protiklad. Tajemný objekt může objasnit vznik vesmíru

Obnažený vesmír S4 (2) – Bílá díra

Velká část toho, co o vesmíru víme, je víceméně teorie. Značná část čistě teoretického základu se týká i černých děr, konkrétně jejich přesného opaku.

Černá díra je do sebe zhroucená hvězda o mohutné hmotnosti a tím pádem tak silné gravitaci, že jí neunikne žádná částice, a to včetně částic světla. Proto ji vnímáme jako černé těleso, které světlo nevyzařuje ani neodráží. Astrofyzici předpokládají, že uvnitř horizontu události, tedy oblasti černé díry, z níž nic neunikne, neexistuje žádná hmota. V oblasti této teorie figuruje i koncept opaku černé díry, označované jako bílá díra.

Čtěte také: Nespoléhejme na to, že se k nám mimozemšťané budou chovat hezky, varuje astrobiolog

Hranice možného

Možnost tzv. bílých děr navrhl v roce 1965 ruský astrofyzik Igor Dmitrijevič Novikov. Teoreticky to funguje tak, že zatímco černá díra pohlcuje částice, bílá díra je chrlí zpět. Od středu bílé díry vše zrychluje, a co se dostane ven, už se dovnitř nemůže vrátit. Pokud by bílé díry existovaly, pomohlo by to vysvětlit Velký třesk, protože by se snáze odpovídalo na otázku, kde se náhle vzalo tolik hmoty a energie.

Problémem bílých děr ale je, že jsou pouze teoretické, fakticky je nikdo nikdy neviděl. Jelikož jde o čistě teoretický koncept bez jasně stanovených charakteristik, není se při jejich hledání příliš čeho chytit. „Rovnice připouštějí různé podmínky, takže se můžeme dívat po celé obloze, jenže nevíme, co hledáme,“ přibližuje problematiku astronom Philip Plait v pořadu Obnažený vesmír na Prima ZOOM. Existence bílé díry je tak spíše v kategorii zbožného přání, ve které věří jen pár fyziků. Za bílou díru například považují izraelští astronomové Alon Retter a Šlomo Heller mimořádný výron záření gama GRB 060614 zaznamenaný v roce 2006.

Zdroje: Space/Science Focus

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom