Gigantická černá díra je velká jako sluneční soustava. Podívejte se, jak takový obr zřejmě vzniká
Obnažený vesmír III (2) – Obří černé díry
Vesmírná tělesa s velkou hustotou i hmotností obecně platí za něco obávaného, co v zásadě jen pohlcuje vše v dosahu. Přitom ale i jim dost možná vděčíme za existenci. Kde se přesně černé díry vzaly a proč by bez nich nefungoval vesmír?
Původ černých děr můžeme vysledovat zřejmě až k velkému třesku, kdy se začala prudce zhušťovat hmota. Hustota hmoty ve vesmíru byla tak obrovská, že jen nepatrné větší zhuštění mohlo vést k mikrokolapsu hmoty a vzniku mikroděr, které se ihned vypařily. Spolu se vznikem hvězd se ale rodily další díry.
Černé díry mohou být skutečně obří Zdroj: Getty Images
Obří černé díry najdeme ve středu většiny galaxií Zdroj: iStock
Ilustrační fotka černé díry Zdroj: Getty Images
Černé díry nepřestávají fascinovat Zdroj: iStock
Ilustrační obrázek černé díry Zdroj: Getty Images
Černé díry mohou být skutečně obří Zdroj: Getty Images
Obří černé díry najdeme ve středu většiny galaxií Zdroj: iStock
Ilustrační fotka černé díry Zdroj: Getty Images
Černé díry nepřestávají fascinovat Zdroj: iStock
Ilustrační obrázek černé díry Zdroj: Getty Images
Základy vesmíru
Základním předpokladem vzniku černých děr je zánik hvězdy, která spálí veškeré své palivo, jež dosud bránilo povrch hvězdy před gravitací jejího jádra. Jakmile se tak stane, hvězda se zhroutí do sebe a zvýší svou hustotu a hmotnost. Tím roste i její gravitace. Pokud má v okolí prach a plyny, může černá díra růst dál. Její gravitace je tak silná, že udrží i světlo, což je ostatně i důvod jejího názvu – světlo, které z černé díry vychází, dopadá její gravitací zpět, a protože se následkem toho světlo dále do prostoru nešíří, zdá se, že černá díra žádné světlo nemá. Záření, které vidíme, pochází z hmoty, jejíž pohyb ve svém okolí urychluje právě gravitace díry.
Pohlcující gravitace černých děr je jedním z hlavních důvodů, proč náš vesmír vypadá tak, jak vypadá. Díky masivní gravitační síle se galaxie mohly dostatečně rychle zformovat. Hmota je ve vesmíru totiž většinou řídká a rozptýlená a sama těžko může zhoustnout a smrštit se do podoby galaxií. Není to samozřejmě úplně tak, že každé černé díře vděčíme za stabilitu galaxií, na tom mají podíl především tzv. supermasivní černé díry.
Kde se berou masivní černé díry
Supermasivní černé díry najdeme v centrech skoro všech větších galaxií a jejich hmotnost může být až o deset miliard vyšší, než má naše Slunce. Některé mohou být právě tak velké, jako naše sluneční soustava. To ale znamená, že sotva vznikly zhroucením hvězdy. Příčina jejich vzniku je zatím v říši hypotéz, nicméně nejpravděpodobnější možností je, že se černé díry dokáží spojovat.
Názornou ilustraci jejich vzniku můžete vidět v pořadu Obnažený vesmír na Prima Zoom. Na počátku vzniku supermasivní černé díry je setkání dvou černých děr, které začnou následně kroužit kolem sebe. Jakmile se přiblíží, jedna urychlí pohyb druhé na polovinu rychlosti světla. Nakonec se srazí, splynou a vznikne tak obří černá díra.
Zdroj: Space.com
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
