Jak je možné, že krajty stráví celou svou kořist i s kostmi? Důkladný výzkum tomu přišel na kloub

Jiní živočichové, kteří svou kořist jedí vcelku (jako jsou například sovy), většinou nestravitelné zbytky nakonec vydáví. Hadi si ale s kostmi své kořisti běžně hravě poradí. A nejenže se u nich nesetkáme s vývržky, ale žádné zbytky skeletu neobsahuje dokonce ani jejich trus. Vědcům proto bylo jasné, že hadí tělo dokáže i tyto tvrdé tkáně zpracovat beze zbytku. Jenže jak přesně?

Příroda

Pavouci, kteří umí doletět desítky kilometrů daleko? Hororová představa je realitou

„Chtěli jsme zjistit, jak hadi dokážou zvládnout obrovské množství vápníku, které se jim do těla dostává při trávení kostí,“ vysvětluje vedoucí výzkumu profesor Jehan-Hervé Lignot z Univerzity v Montpellier. Právě nadbytek vápníku totiž může být pro zvířata nebezpečný, pokud ho nedokážou správně regulovat. Odpověď se Lignotovu týmu podařilo najít díky experimentům na krajtách tmavých (Python bivittatus).

Dieta a doplňky

Tyto krajty patří mezi největší hady světa. V poslední době se o nich hodně mluví zejména v souvislosti s tím, že jako invazní druh ohrožují floridské Everglades. Psali jsme o tom například v tomto článku.

Čtěte také: Krajta žere celého jelena. Fotky ukazují americkou hrozbu, která je větší, než se myslelo

Odborníci během výzkumu v hadím střevě objevili dříve nepopsaný typ buněk. Tyto buňky, velmi zjednodušeně řečeno, při trávení kostí vytvářejí drobné kuličky složené z vrstev vápníku a fosforu a s drobnou částečkou železa uprostřed. Část těchto kuliček se pak ukládá do záhybů na povrchu buněk. Vědcům sice zatím není jasné, co s těmito kuličkami tělo dělá dál, ale pochopili, že právě jejich tvorba zřejmě hadům umožňuje zpracovat i tvrdé kostní tkáně beze zbytku.

Příroda

Který had je nejchytřejší? Vítěz má přes pět metrů a umí snadno zabít i slona

Klíčem k objevu byl netradiční experiment: Výzkumníci krajtám nasadili speciální dietu. Pokusným hadům servírovali tři různé druhy potravy. Některé krmili výhradně celými hlodavci, některé odkostěným masem a některé týmž masem obohaceným o vápník. Zmíněné částečky hadí buňky tvořily netvořily jen v jediném případě, a to když byli plazi krmeni odkostěným masem bez doplňků.

Protože podobně jako krajty tráví kořist i další hadi, tým pokračoval v pátrání. Stejné buňky brzy našel také u hroznýšů a dokonce i u korovců jedovatých – tedy ještěrů, jejichž společný předek s hady žil před miliony let. To naznačuje, že je tato schopnost starobylou adaptací celé skupiny šupinatých plazů.

Výzkum tak přinesl odpovědi na mnohé otázky, další ale vyvolal. Jak si s nadbytkem kostního materiálu poradí třeba paryby, které požírají ryby i s kostrou, nebo draví ptáci specializovaní na kosti, jako je sup hnědý? „Mořští predátoři nebo dravci, kteří konzumují velké množství kostí, musejí čelit stejnému problému, takže by byli zajímavými kandidáty pro další výzkum,“ uzavřel Lignot.

Zdroj: Eurek Alert, Journal of Experimental Biology, Gizmodo.

Video, které jste mohli minout: Vražedný útok krajty: Osmimetrový had zabil farmáře, našli ho v útrobách predátora.