Které místo v autě je nejbezpečnější? Lidé se na něm bohužel často nepoutají
Auta nikdy nebyla bezpečnější než dnes. Máme bezpečnostní pásy, airbagy, deformační zóny… ale i přesto nejsou všechna místa uvnitř stejně riziková.
Určitě už jste slyšeli výraz „sedadlo smrti“. Lidé takhle často označují místo spolujezdce. Dřív totiž platilo, že bylo nejméně bezpečné ze všech. Nejnovější výzkumy to ale vyvracejí. Daleko častěji prý umírají lidé, kteří sedí vzadu. A přesto se právě tam nachází i sedadlo, kde nám smrt hrozí nejméně často. Jak je tenhle paradox možný?
Fyzika vs. zodpovědnost
Závěry odborníků jsou jednoznačné. Kdo si chce zvýšit šance na přežití nehody, měl by si sednout doprostřed zadní řady. Potvrzuje to i studie zveřejněná v roce 2008, podle které mají lidé na tomto místě o 46 procent vyšší šanci přežít vážnou havárii než pasažéři vpředu. A i mezi samotnými zadními sedadly je to právě prostřední místo, které vychází nejlépe. Zvyšuje šanci přežití o dalších 13 procent.
Podle odborníka na bezpečnost provozu Lucase Waldenbacka ze společnosti Zutobi jde především o fyziku a konstrukci auta. Moderní vozy jsou navržené tak, aby se při nárazu „zmačkaly“ přesně tam, kde je to nejbezpečnější, tedy v tzv. deformačních zónách. Ty absorbují většinu síly nárazu a chrání tím prostor, kde sedí posádka. A prostřední zadní sedadlo je pochopitelně od všech deformačních zón nejdál. Prostřední sedačka vzadu vychází nejlíp jak při čelním, tak při bočním i zadním nárazu. Má to ale jednu jedinou a zároveň klíčovou podmínku: Cestující musí použít bezpečnostní pás.
A to je právě důvod, proč lidé na zadních sedačkách umírají častěji než na někdejším „sedadle smrti“: nepoutají se. Dokonce pětkrát častěji než řidiči nebo spolujezdci vpředu. A následky se objevují i na statistikách úmrtí, ze kterých zadní sedačky často vycházejí nejhůř. „Neexistuje dokonale bezpečné místo, existují jen bezpečnější návyky. Každá jízda si zaslouží stejnou pozornost a připravenost,“ vysvětlil Waldenback.
Ale jedno je rozhodně pozitivní: Na silnicích je pořád bezpečněji. Před sto lety připadalo na 200 milionů ujetých kilometrů víc než 22 obětí, v šedesátých letech už to bylo jen kolem sedmi a v současnosti už pouze jedna. Obrovskou měrou pomohly technologie, testy i vývoj nových materiálů. Naše vlastní zodpovědnost je proto dnes jedním ze zásadních faktorů.
Zdroj: Acute Medicine and Surgery, Environmental Research and Public Health, Reader’s Digest.
Video, které jste mohli minout: Pokuta za dobíhání autobusu na Slovensku? Omezení rychlosti na chodnících se týká i pěších.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
