První soukromá vesmírná stanice začne fungovat v roce 2026. Podívejte se, jak to vypadá uvnitř
Mezinárodní vesmírná stanice slouží lidstvu už téměř 25 let. Od chvíle, kdy na její palubu 31. října 2000 vstoupil americký astronaut Bill Shepherd společně s ruskými kosmonauty Jurijem Gidzenkem a Sergejem Krikaljovem, žijí lidé ve vesmíru nepřetržitě. Ale jak už to bývá, i tento příběh spěje ke svému konci. Co přijde pak, je otázka, kterou se momentálně vědecká obec zabývá. A mnoho signálů naznačuje, že NASA ustoupí ze scény, aby dala přednost menším soukromým stanicím.
Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž moduly byly vypuštěny do vesmíru už v roce 1998, by měla ukončit svůj provoz v roce 2030. Tedy dva roky po uplynutí původně plánované životnosti. Ačkoliv lze většinu vybavení opravit či vyměnit, samotná konstrukce stanice (obytné moduly a veškeré nosné struktury) nevydrží věčně. NASA tohle všechno vysvětlila v roce 2024 prostřednictvím dokumentu o procesu, kterým bude fungování stanice ukončeno.
Nastupují soukromníci
Jak už je ale patrné, uzavření této kapitoly nebude koncem pro další výzkum vesmíru z oběžné dráhy Země. NASA už nyní spolupracuje se společnostmi, které projevily zájem o vypuštění a provoz vlastních menších stanic a NASA se stane jedním z jejich mnoha zákazníků. Pobyt ve vesmíru a následný výzkum tak bude dostupný coby služba, což současně otevře možnosti pro mnoho dalších subjektů, které by se jinak na Mezinárodní vesmírnou stanici nedostaly.
Jedním z prvních projektů této nové éry je stanice Haven-1, miniaturní orbitální stanice start-upu Vast, který NASA podporuje. Vypuštění je naplánované na květen 2026 s tím, že stanice bude mít objem pouhých 45 metrů krychlových. To je samozřejmě výrazně méně než 900 metrů krychlových, které nabízí Mezinárodní vesmírná stanice, ale má to své vysvětlení. Haven-1 není určen pro stálou posádku, nýbrž pro rotace výzkumníků a dalších zájemců o pobyt v kosmu na dobu dlouhou maximálně 10 dnů.
Že je o vesmírnou stanici provozovanou komerční společností zájem, dokazují již čtyři naplánované mise pro první tři roky provozu. „Naší prioritou číslo jedna je bezpečnost,“ uvedl v rozhovoru s BBC Science Focus výkonný ředitel společnosti Vast Max Haot. Dodal pak, že na druhém místě je rychlost realizace a snížení nákladů, aby byl celý projekt životaschopný a mohl začít lidstvu sloužit co nejdříve.
Pohodlí a výhled do vesmíru
Navzdory omezenému prostoru a skromnému designu se tým společnosti Vast zaměřuje také na pohodlí posádky. Na rozdíl od Mezinárodní vesmírné stanice, kde astronauti často spí v těsných úložných skříňkách, nabídne Haven-1 nafukovací lůžka, která mají jednak simulovat dotyk s podložkou jako na Zemi, ale zároveň také nabídnout pocit přikrytí pokrývkou, po kterém někteří astronauti touží.
Čtěte také: Co by se stalo, kdyby člověk vyskočil do vesmíru z ISS? Rychlost 12krát vyšší než stíhačka je jen začátek
Stanice bude rovněž vybavena pozorovacím oknem s výhledem na Zemi, a právě zde bude umístěna i malá laboratoř na provádění nejrůznějších experimentů. „Víme, že to dokážeme, a zvládneme to v krátkém čase. Pětkrát rychleji a pětkrát levněji než kdokoliv před námi,“ dodal Haot pro BBC.
Kdo další?
Společnost Vast se svou stanicí Haven-1 ale není na trhu tou jedinou. Vlastní vesmírnou stanici připravuje také společnost Axiom Space, která chce nabídnout prostor až pro čtyři astronauty. Zajímavé je, že má začít fungovat jako další modul ISS, od které se ale později odpojí a bude fungovat samostatně. První moduly by nicméně mohly být vypuštěny už v roce 2028, tedy dva roky před tím, než dojde k řízenému stržení ISS z orbity. Do souboje o vesmírnou budoucnost se pak samozřejmě pouští také Bezosův Blue Origin s projektem Orbital Reef, stejně jako čínská stanice Tchien-kung, která je již v provozu.
Zdroj: NASA, BBC Science Focus, VAST
Video, které jste mohli minout: Na lidech hořel oděv, miliony stromů šly k zemi. Sílu Tunguského incidentu pocítil celý svět
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
