Mikrovlnka nezáří ani nehřeje, přesto vám za pár vteřin ohřeje jídlo. Jak to dělá?
Mikrovlnnou troubu najdeme ve většině českých domácností, ale stejně pro mnohé z nás představuje její fungování záhadu. Asi proto se o mikrovlnkách říká spousta nepřesností, třeba že jsou naladěné na „rezonanční frekvenci vody“ nebo že ohřívají jídlo zevnitř ven. Skutečný mechanismus ohřevu ale funguje jinak. Jak tedy mikrovlnka přesně pracuje a odkud se vzaly ty nejrozšířenější mýty?
Předně je potřeba říct, že mikrovlnná trouba nevyrábí teplo. Uvnitř mikrovlnky je magnetron, zařízení, které po zapnutí vytvoří elektromagnetické vlnění o frekvenci 2,45 gigahertzu. Kuriózně jde o podobný typ vln jako Wi-Fi, ale v daleko vyšším výkonu a přesně nastavené frekvenci. Tento fakt dal vzniknout spoustě konspiračních teorií. Ale vraťme se zpět k mikrovlnkám.
Právě nastavení frekvence vlnění na 2,45 GHz je důvod, proč mýtus o rezonanční frekvenci vody vznikl. Molekuly vody na ni totiž dobře reagují. Není to nicméně jejich rezonanční maximum. Mikrovlnky volí nižší frekvenci kvůli větší hloubce průniku, aby se jídlo prohřívalo i uvnitř a nepálilo se na povrchu.
Každá vodní molekula má dva póly, kladný a záporný, a díky těmto elektromagnetickým vlnám se střídá směr elektrického pole 2,45 miliardkrát za sekundu. Molekuly vody se pak snaží vždy natočit podle aktuálního směru pole a výsledek je, že se prudce otáčejí ze strany na stranu, což vytváří teplo. Říká se tomu dielektrické zahřívání.
Čtěte také: Vyberte nejhezčí vánoční strom České republiky. Který vás letos okouzlil nejvíce?
Mikrovlnka si nicméně „nevybírá“ jen vodu, jak si někteří myslí. Voda jen reaguje nejsilněji. Tuky jsou na tom například hůř a cukry reagují ještě méně. Nemají totiž tak výrazný dipól. Hodně suchá jídla proto trvá zahřát déle a někdy se dřív spálí na povrchu, než by se prohřála skrz.
Proč mikrovlnka neohřívá rovnoměrně
Díky tomu, že vnitřní stěny mikrovlnné trouby tvoří kov a výplet na předním skle je hustší než vlnová délka mikrovln, nedostanou se mikrovlny ven, ale odrážejí se v jejím prostoru. Tím ale nevyhnutelně vznikají místa se silným polem a místa se slabým polem, takže část jídla je bombardována intenzivněji než jiná.
Výrobci to většinou řeší otáčecím talířem, bez něj bychom v našich obědech mohli bez problémů vystopovat horké a studené zóny. Ani tak ale ohřev někdy není ideální a hlavně mikrovlny neproniknou zas tak hluboko, jen zhruba 1–3 centimetry pod povrch masa nebo brambor. Zbytek se ohřívá klasickým vedením tepla, tedy postupně směrem do středu.
Pozor na kovy
Že by nám vidlička v mikrovlnce vybuchla, je taky mýtus, ale to neznamená, že ji tam můžeme bez obav nechat. Kov mikrovlny nepohlcuje, ale odráží, a obzvláště na ostrých hranách mohou vznikat elektrické výboje. Mikrovlnka sice neexploduje, ale může v ní hořet anebo se může poškodit její citlivé zařízení. Zato některé potraviny v ní klidně vybuchnout mohou, když se v nich nahromadí pára, která nemá kam unikat. Typicky třeba vajíčka nebo jídlo v uzavřené nádobě.
Zdroj: How Stuff Works, AENOblog, Tech-Mag
Video, které jste mohli minout: Jediná naděje na záchranu lidstva? Musíme kolonizovat galaxii, což má řadu nástrah
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
