K čemu je hluboký důlek na dně lahve s vínem? Rozhodně není automatickou zárukou kvality

Pravda je taková, že hloubka důlku na vinné lahvi vypovídá o kvalitě vína asi tolik, jako barva etikety o obsahu alkoholu. Důvod, proč lahve nejsou zespodu ploché, byl totiž původně technologický. V dobách, kdy se lahve foukaly ručně, by bylo téměř nemožné vytvořit dokonale ploché dno. Na místě, kde se lahev oddělila od sklářské píšťaly, zůstával ostrý hrot. Aby lahev byla stabilní, skláři střed dna jednoduše zatlačili dovnitř.

Historie

Nejstarší víno světa obsahuje nechutnou ingredienci, která ho udržela tekuté 2000 let

6 atmosfér v jedné lahvi

U šumivých vín, třeba u šampaňského, ale důlek plní ještě jednu hodně zajímavou a klíčovou roli. Uvnitř lahve sektu totiž panuje obrovský tlak, často dosahující 5 až 6 atmosfér, což je zhruba trojnásobek tlaku v pneumatice auta. Promáčklé dno pomáhá tlak lépe rozložit. Kdyby bylo ploché, slabé místo by se nacházelo právě v jeho středu, ale důlek tlak přesměruje do pevnějších bočních stěn.

U archivních vín, která zrají desítky let, má důlek ještě další výhodu. Sediment, který se ve víně postupně tvoří, se usazuje v tenkém prstenci u krajů a když se víno nalévá opatrně, zůstane tam uvězněný.

Čtěte také: Černá kronika SSSR: Král vína vydělával astronomické částky. Jak fungovala sovětská mafie?

A pak je tu samozřejmě styl. Nalévání vína jednou rukou s palcem zaklesnutým v důlku na dně lahve vypadá v restauraci skvěle. Sommelierský slang pro tento pohyb, „proktologický úchop“, sice nezní moc vábně, ale technicky vzato je to nejstabilnější způsob, jak víno prezentovat hostům.

Zdroj: Wine Pair, Decanter, Wine Spectator, WaterlooContainer

Video, které jste mohli minout: Proč a jak zanikla mayská města? Hororový příběh je plný dětských obětí a otrávené vody