Do ruské vesmírné stanice narazila jiná loď. Podívejte se, jak posádka bojovala o život
Kosmické katastrofy (3)
Pobyt na vesmírné stanici může být nejen fyzicky a psychicky náročný, ale také životu nebezpečný. O tom se přesvědčila posádka stanice Mir.
Sovětská a později ruská vesmírná stanice Mir byla první dlouhodobě obydlenou stanicí na oběžné dráze Země. Obsluhovaly ji pilotované lodě Sojuz s bezpilotními nákladními loděmi Progress. Mir měl velikost zhruba šesti autobusů a byl vybavený množstvím vědeckých přístrojů i věcí denní potřeby kosmonautů. Stanice byla zařízena pro šest lidí, ale standardně v ní od října 1999 žili tři. Celkem se na Miru vystřídalo 104 kosmonautů, z toho 42 Rusů.
Takhle si v roce 1985 v Sovětském svazu představovali využití Buranu. Na obrázku je plánovaná stanice Mir 2, k jejíž stavbě nikdy nedošlo Zdroj: profimedia.cz
Stanice Mir 1 Zdroj: NASA
Ruská vesmírná stanice Mir nalevo po kolizi v roce 1997, napravo s raketoplánem Atlantis Zdroj: NASA
Zničené panely modulu Spektr po kolizi s Progressem Zdroj: NASA
Na snímku je vidět ruská kosmická loď Sojuz-2.1a s bezpilotní zásobovací lodí Progress MS-18 přepravována na startovací rampu před startem na nákladní misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) . Zdroj: Profimedia.cz
Takhle si v roce 1985 v Sovětském svazu představovali využití Buranu. Na obrázku je plánovaná stanice Mir 2, k jejíž stavbě nikdy nedošlo Zdroj: profimedia.cz
Stanice Mir 1 Zdroj: NASA
Ruská vesmírná stanice Mir nalevo po kolizi v roce 1997, napravo s raketoplánem Atlantis Zdroj: NASA
Zničené panely modulu Spektr po kolizi s Progressem Zdroj: NASA
Na snímku je vidět ruská kosmická loď Sojuz-2.1a s bezpilotní zásobovací lodí Progress MS-18 přepravována na startovací rampu před startem na nákladní misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) . Zdroj: Profimedia.cz
Osudné navádění
Provoz Miru však stále provázely problémy, které vadily především NASA, jež se obávala o své astronauty. Ruská strana však popírala, že by pobyt na Miru byl nějak nebezpečný a výtky NASA označila za příliš dramatické. Největší katastrofou, která Mir potkala, byla srážka s bezpilotní lodí Progress, jež se odehrála 25. června 1997. Jak ukazuje i seriál Kosmické katastrofy na Prima Zoom, Progress byl den před incidentem ze stanice odpojen a v onen osudný den se posádka pokusila o opětovné spojení, přičemž testovala naváděcí systém TORU.
Ať už k problémům došlo z důvodu přepracovaných a unavených astronautů, nebo špatným vybavením, operace málem skončila fatálně. Sedmitunový Progress totiž narazil do modulu Spektr, který těžce poškodil, následkem čehož z modulu začal unikat vzduch. Astronauti měli 30 minut na to zjistit, odkud vzduch uniká. Letoví dispečeři nařídili astronautům, aby zůstali ve spojení a hlásili změny tlaku. Nakonec místo našli a uzavřeli ho poklopem. Na stárnoucí stanici zůstali ještě následujících pět týdnů. Mir samotný posléze vydržel ještě pět dalších misí, než byl roku 2001 úplně vyřazen z provozu.
Zdroj: Washington Post
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
