Narazí asteroid Apophis v roce 2029 do Země? NASA důkladně zmapovala jeho dráhu a hrozbu
Zdroj: FTV Prima
Zdroj:
FTV Prima
Potenciálně nebezpečná planetka vystrašila lidstvo v roce 2005. Podle vědců z NASA si nyní můžeme na pár dlouhých let oddechnout.
V době, kdy už lidstvo nechce slyšet o žádných problémech a katastrofách, zní nové hlášení NASA jako rajská hudba. Pokud jste se totiž obávali, že do naší planety udeří asteroid s přiléhavým názvem Apophis a postará se o vyhubení části lidstva, můžete si oddechnout. Americká vesmírná agentura se koncem roku 2020 zabývala trajektorií planetky a výsledkem pozorování bylo odstranění Apophise ze seznamu rizikových vesmírných těles.
New observations by @NASA confirm Earth is safe from the asteroid Apophis for the next century or more. But its passes in 2029, 2036, and 2068 will offer scientists great chances to see a large asteroid from a relatively close distance. Learn more: https://t.co/nbjzh74pr1pic.twitter.com/2C8ldu8yPV
Planetka Apophis má rozměry přibližně 450 x 170 metrů a kdyby do Země narazila, stalo by se tak při odhadované rychlosti kolem 30 tisíc kilometrů za sekundu. Dopad by odpovídal ekvivalentu přibližně 9 740 megatun výbušniny TNT, což je asi 400krát více než v případě Tunguzského meteoritu, padesátkrát více nežli výbuch sopky Krakatoa a asi 10 000krát méně, nežli v případě dopadu asteroidu, který před 66 miliony lety vyhubil dinosaury.
Přežili bychom?
Taková čísla zní velice děsivě. Ostatně dopad asteroidu by znamenal kráter o průměru kolem 8 kilometrů a 7 metrů vysokou vlnu tsunami i 1 000 kilometrů od epicentra dopadu. Pozitivní zprávou však je, že by planetka přes všechnu hrůzu „na papíře“ s největší pravděpodobností lidstvo nevyhubila.
Tyto černé scénáře už ani nejsou na stole, NASA totiž vyloučila srážku v letech 2029, 2036 i 2068. Nové pozorování zcela vyvrátilo, že by měl být Apophis na kolizní dráze se Zemí a na následujících 100 let tak má lidstvo podle vědců klid.
Apophis bude blízko Zemi v roce 2029
Přesto bude planetka v pátek 13. dubna 2029 prolétat kolem nás ve vzdálenosti pouhých 32 tisíc kilometrů, což chtějí vědci využít zejména ke zmapování celého objektu. Neexistují totiž mapy ani zcela přesné rozměry či složení, což by mohlo být do budoucna přínosné i ve smyslu naší ochrany.
