Nelidská vedra způsobuje zvláštní meteorologický jev. Lidstvo není připraveno

Pokud sledujete zprávy, víte, že denní teplota ve Velké Británii přelezla přes čtyřicítku. Tento údaj média skloňují tolik proto, že se tak ještě nestalo minimálně od roku 1850, a pravděpodobně ještě mnohem déle. Někteří dokonce odhadují, že takovou teplotu Britské ostrovy nezažily po šest tisíc let. Spolu s Británií se momentálně peče i celá Evropa. V Portugalsku, Španělsku i Francii zuří požáry a nebývalým vedrem trpí i sousední Německo.

V Česku jsme toho nejhoršího byli naštěstí ušetřeni, ale to neznamená, že je nám hej; horka si daň na lidských životech dozajista vyberou i u nás. Mnozí nad tímhle vším stále ještě v klidu mávnou rukou a zahlásí „holt je léto“, meteorologové a klimatologové ale všechno sledují s vážnou až ustaranou tváří. Situace je totiž mnohem horší, než čekali.

Nevídaný meteorologický jev a globální oteplování

Teploty dlouhodobé rekordy totiž nepřekračují jen o desetinky, jako tomu bývalo dosud, ale o celé stupně. Teplotní mapa současné vlny horka je tak téměř identická s tou, kterou britští meteorologové vypracovali jako varovný model pro rok 2050.

Současné problémy způsobil nevídaný meteorologický jev, během nějž se k jet streamu přinášejícímu většinou k severní Evropě suché a teplé počasí přidal další, záludnější. V podobě jakéhosi kulatého víru tato odříznutá tlaková níže cirkulovala celý týden u pobřeží pyrenejského poloostrova, kde se proto hromadil horký vzduch – v Portugalsku a Španělsku si tato horka oficiálně vyžádala na tisíc obětí, ve skutečnosti jich ale bohužel bude jistě víc. A v Portugalsku nepřekvapivě padl i červencový rekord – naměřili tam i 47 stupňů Celsia. A celá tahle horká masa vzduchu se pak pomalu vydala na sever.

Na vině je samozřejmě člověkem způsobená klimatická krize, která si už dávno vybírá oběti na životech. Nahromaděný oxid uhličitý vzniklý spalováním fosilních paliv způsobuje ohřívání planety a podobné horké vlny jsou kvůli tomu daleko intenzivnější. „Šance zažít v Británii čtyřicítky je teď desetkrát vyšší, než jak by tomu bylo v klimatu neovlivněném člověkem,“ vysvětluje odborník na planetární klima Nikos Christidis. Teplejší atmosféra rovná se vyšší teplotní maxima. To ale není to jediné, co podobné problémy způsobuje.

Další dopady jsou daleko dynamičtější a hůře předvídatelné. Jde o změny ve vzdušných i oceánských proudech a již zažitých vzorcích počasí, kvůli kterým se horka, deště a další jevy mohou začít daleko častěji objevovat na místech, kde bychom je nečekali a kde na ně nejsou připraveni ani vybaveni.

#Heatwave2022 is bring some exceptionally high temperatures across the country today and Tuesday, however there is a change later Tuesday with fresher air arriving from the west. pic.twitter.com/XspMkT0Bms

— Met Office (@metoffice) July 18, 2022

Na extrémní horka nejsme připraveni

To je koneckonců i případ horka a severní Evropy. Obydlí tam jsou přizpůsobená spíš na opačný trend, domy jsou stavěné tak, aby teplo zachytávaly a udržovaly. A totéž se dá říct i o infrastruktuře. Vedra ve Spojeném království bez nadsázky paralyzují veškerou dopravu. Taví silnice a dokonce i semafory, ohýbají koleje a problémy hlásí i letiště. Mnohé země už proto v současnosti pracují na různých změnách, jež by s podobnými problémy měly pomoct. Je ale celkem jasné, že pokud se nepovede stabilizovat planetární klimatickou situaci, bude to jako zkoušet izolepou opravit prasklou přehradu.

Zdroj: Met Office