Nejrizikovější místa na Zemi: Kde i malá sopečná erupce vyvolá globální chaos?
Z pozice člověka v srdci Evropy se může zdát, že se nás sopečné erupce netýkají. Opak je ale pravdou.
Vzpomínáte, jak výbuch islandské sopky s téměř nevyslovitelným jménem Eyjafjallajökull ochromil leteckou dopravu nad Evropou? Jednalo jen o malou ukázku dopadu geologických sil. Co dalšího nám hrozí?
Co je malý výbuch?
Eyjafjallajökull opravdu nebyla extrémním případem. Množství popela, které sopka vychrlila do vzduchu, a sílu výbuchu vulkanologové ohodnotili stupněm 4. Exploze sopky Mount Pinatubo v roce 1991 byla stokrát větší a dosáhla hodnoty 6, zatímco ekonomické dopady byly vyčísleny částkou 740 milionů dolarů.
Lokální výbuchy mohou mít globálmí následky Zdroj: iStock
Kritická místa
Vědci identifikovali sedm hlavních míst, kde vedle aktivních sopek existuje kritická infrastruktura, na níž by měl i malý výbuch obrovský vliv. Například světoví výrobci čipů mají své továrny na vulkanicky aktivním Tchaj-wanu. A jak tamní koronavirové lockdowny ukázaly, tyto čipy jsou pro společnost zásadní kvůli telefonům, autům, mikrovlnným troubám a samozřejmě počítačům.
„Tchaj-wan se nalézá na styku konvergentních tektonických desek. Stýkají se tu Euroasijská deska a Filipínská deska a dochází k rychlému posunu Luzonského oblouku k severovýchodu rychlostí 8,2 cm za rok. Jsou zde častá zemětřesení, největší o intenzitě 7,3 Richterovy stupnice bylo v oblasti Chi-Chi v centrálním Tchaj-wanu v roce 1999,“ píše Ondřej Šráček v časopise Vesmír.
Budoucí lávová poušť aneb krajina po výbuchu sopky Zdroj: iStock
Dalším z kritických míst je Luzonský průliv mezi Tchaj-wanem a Filipínami. Jeho dno je pokryto podmořskými kabely, z nichž devět bylo přerušeno podmořskými sesuvy půdy po zemětřesení v roce 2006. Tehdy nastaly obrovské výpadky internetu.
Kvůli potenciálním problémům nemusíme chodit do vzdálené Asie. V italské oblasti u Vesuvu, Santorini a Flegrejských polí mohou přijít výbuchy se sopečným indexem 3 až 6. „Následná tsunami by zde mohla přetrhnout podvodní kabely, narušit přístavy a utěsnit Suezský průplav.“ Ke ztrátě 10 miliard dolarů došlo i poté, co se kontejnerová loď Ever Given v Suezské průplavu zasekla na pouhých 6 dnů. Zablokování komunikace a průjezdnosti trvající týdny či měsíce si nikdo neumí představit.
Etna - aktivní a nebezpečná Zdroj: iStock
Důležitost internetu
Obrovské množství dat, které neustále proudí internetem, řídí svět. Internetem jde komunikace mezi řídící věží a leteckou posádkou, mezi bankou a elektronickou peněženkou. Dokonce i tento text je psán s pomocí dat, která mají své úložiště někde za oceánem. Časopis Wired píše, že „kabely z optických vláken zprostředkovávají 99 procent transoceánské digitální komunikace.“
Skypovat s přáteli, kteří jsou na dovolené v Thajsku, internetem si objednávat zásilky z Číny nebo sledovat on-line zpravodajství z celého světa, to všechno považujeme za naprosto normální. Může se dokonce zdát, že se nás tento problém netýká, když žijeme ve vulkanicky bezpečné části světa. Jenže opak je pravdou. I malý výbuch pod mořem kdesi u Filipín může způsobit, že nastane problém s internetovými platbami, čímž vám na bankovní konto nedorazí třeba výplata. Sopečnou aktivitu tak rozhodně nelze brát na lehkou váhu.