5 nejteplejších míst světa aneb vedro jako v pekle. Rekordman není jen jeden

Tušíte, jaká byla nejvyšší naměřená teplota v ČR a ve světě? A kde myslíte, že panují největší horka? Existuje nějaké místo, kde je téměř pořád strašlivé horko, a přesto se nejedná o pustou, vyprahlou poušť? Všechny otázky dnes zodpovíme.

I pokud máte horko vyloženě rádi, existují místa, kde byste i vy bez váhání použili rčení „všeho moc škodí“. V České republice například naměřili historicky nejvyšší zaznamenanou teplotu v Dobřichovicích během horkého odpoledne 20. srpna roku 2012. A tohle naše maximum, 40,4 °C, je ještě o celých 16 stupňů nižší, než maximum naměřené v jednom z těchto pěti nejteplejších míst naší planety:

Timbuktu, Mali

Západoafrické město Timbuktu bylo kdysi centrem vzdělanosti a obchodu. Dnes bychom tam našli několik památek UNESCO, jejich existence je ale bohužel v ohrožení. Může za to válka, cílené řádění islámských radikálů a v neposlední řadě i nefunkční správní systémy.

Co se klimatu týče, po většinu roku je tu nejen strašlivé vedro, ale také extrémně sucho. Většinou tu prší jen od června do září. V létě průměrné teploty přelézají přes čtyřicítku a v zimě (od prosince do února) je tu v průměru stále okolo třiceti stupňů Celsia. Tyto zimní měsíce navíc přinášejí jednu místní specialitu. Vane tu suchý, prašný pasát, který snižuje viditelnost a vytváří takzvaný Harmattanský opar.

hottest-places-on-the-earth

Posted by Saving a file as “dyjjyggffj”, because I’m too lazy to write a proper name on Tuesday, May 26, 2015

Tirat Cvi, Izrael

V zemědělské osadě Tirat Cvi, situované asi dva kilometry západně od řeky Jordán, padl v roce 1942 nejvyšší asijský teplotní rekord – 53,9 °C. Navíc to nebyla žádná výjimečná událost, vedra tu v létě bývají nesnesitelná, což zemědělcům občas připraví krušné chvíle. „Cviho hrad“, jak zní doslovný překlad jména vesnice, ale naštěstí leží v oblasti protkané mnoha vodními prameny a vodu protékající údolím zemědělci už dávno svedli do umělých vodotečí, o závlahu je tak postaráno, přestože se zde nachází největší palmová plantáž v Izraeli.

Dallol, Etiopie

Že je severoetiopský Dallol jedním z nejteplejších míst na Zemi, je počasím způsobené jen částečně. Vypadá to tam jako na jiné planetě – žlutozelené horniny a skály střídají vroucí jedovatá jezírka a gejzíry. Právě sopečná činnost a horké prameny a plyny mohou za to, že průměrné teploty se tu pohybují okolo 40 °C.

V současnosti se tam dostanete jen na velbloudech, přestože to býval pro Italy a Američany obchodující se solí lákavý zdroj příjmů. A podle vědců bude mít tohle prapodivné místo jednou zajímavý konec – země tu údajně za pár milionů let tak popraská, že údolí zalije Rudé moře.

Údolí smrti, Kalifornie, USA

Tohle východokalifornské údolí netřeba představovat. Teploty tady každoročně stoupají k padesátce a známý (a dosud oficiálně nepřekonaný) světový teplotní rekord z roku 2013, žhavých 56,7 stupňů Celsia, naměřili právě zde. Do tohoto překrásného, i když občas skutečně mírně smrtícího údolí se můžete podívat kdykoli vás napadne, a to i v létě. Chce to ale přibalit důkladnou ochranu před sluníčkem a hodně vody.

Údolí smrti je tak známé, že ho za nejhorčejší místo naší planety označí valná většina lidí. Budou mít ale pravdu jen zčásti – pokud jde o teploty vzduchu. Co se ale týče nejvyšších teplot naměřených přímo na zemském povrchu, musíme úplně jinam.

Lút, Írán

V Íránu existuje hned několik neskutečně horkých oblastí, třeba město Vádí Halfa. Je obklopené Nubijskou pouští a s průměrnou červnovou teplotou 41 stupňů a nejvyšší naměřenou hodnotou 53 °C z dubna 1967 je také nejteplejším městem na planetě. To je ale vlastně ještě příjemné oproti tomu, co se děje v poušti Lút. Protože pokud jde o teplotu povrchů (a jak ví každý, kdo si kdy v létě sáhl na rozpálené auto nebo skočil do vařícího písku, povrchová teplota může být o dost vyšší než teplota vzduchu), tohle je pozemský rekordman. V roce 2021 se tam země rozpálila na neuvěřitelných 80,8 stupňů Celsia.

Rekord zachytila nová satelitní technologie, která dokázala změřit infračervené záření zemského povrchu i na místech, která nepokrývá přes 11 tisíc stanic Světové meteorologické organizace.

Zdroj: Treehugger

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom