Hitlerův svatý poklad

Během rakouského anšlusu v roce 1938 nechává Adolf Hitler převézt korunovační klenoty Svaté říše římské z Vídně do Norimberku. Tento krok vnímá Hitler jako osobní pomstu městu, které odmítlo jeho malířský talent a ke kterému cítí neskonalý odpor. Tyto korunovační klenoty mají pro Hitlera až posvátný význam. Věří, že s jejich pomocí ožije tisíciletá moc a sláva německého národa a že právě on je vyvolený, aby nastolil Čtvrtou říši. Během války německá armáda odcizila mnoho vzácných uměleckých předmětů ze všech dobytých území. Zvlášť vzácné předměty pak byly umístěny do speciálního bunkru, který byl zbudován ve sklepě jednoho norimberského domu. V září 1944 se během výslechu německých zajatců dozvídá poručík Walter Horn, odborník na středověkou evropskou kulturu, zajímavou informaci o utajovaném bunkru v Norimberku. Když válka skončila a úkryt pro vzácné umělecké předměty byl odhalen, zjistili památkáři, že část insignií korunovačních klenotů chybí. Konkrétně se jednalo o symboly moci: korunu, zlaté jablko a dva meče. V tu chvíli dostává poručík Horn rozkaz, že do začátku Norimberských procesů musí být zbylé insignie nalezeny. Horn okamžitě rozjíždí pátrací akci, během které vyslýchá mnoho svědků. Mezi nimi byli i zaměstnanci městské rady, kteří přímo zodpovídali za umělecký bunkr. Konrad Fries a Heinz Schmeissner se ve svých výpovědích odvolávali na Heinricha Himmlera. Ten pár týdnů před koncem války nechává z uměleckého bunkru přemístit několik beden s neznámým obsahem na neznámé místo. Pátrání Horna dovede až na Himmlerův zámek Wewelsburg. Tento zámek, který se nachází v pomyslném středu Německa, se stal Himmlerovým útočištěm pro jeho okultní experimenty. Himmler byl stejně jako Hitler přesvědčen o výjimečnosti německého národa, který je předurčen vést lidstvo. Poručík Horn však při prohledávání zámku nic nenachází. Až další výslechy a výhružky přiměly Konrada Friese, aby Hornovi sdělil celou pravdu. Symboly moci korunovačních klenot Svaté říše římské byly v březnu 1945 převezeny z uměleckého bunkru na Paniers platz v Norimberku a ukryty do sklepa mateřské školky. Odtud byly také vyjmuty, odborně ošetřeny a v lednu 1946 vráceny zpět do Vídně. Poručík Horn tak splnil rozkaz jen pár dní před začátkem Norimberských procesů.