Zastavíme obří asteroid stejně jako v Armageddonu? Experti z NASA přiznali, co jim v noci nedá spát

Doktorka Kelly Fast, důstojnice z NASA, v nedávném rozhovoru pro The Times přiznala, že vesmírné agentury v současné době nemají žádný scénář, jak zlikvidovat asteroid, pokud by představoval bezprostřední hrozbu pro Zemi. Její kolegyně Nancy Chabot z Univerzity Johna Hopkinse se nechala slyšet, že jí „v noci nedá spát“, že pro takové případy neexistuje žádný plán. No super. A co teď s tím? Hrozí nám vůbec něco takového?

Zajímavosti

Měli byste se víc bát pádu asteroidu, anebo zabití slonem? Nová statistika odhaluje, co je pravděpodobnější

Skončíme jako dinosauři?

Kdyby nás zasáhl velký letící objekt, nejspíš bude po nás. Proto tahle hypotetická hrozba zaměstnává naše hlavy a je taky vděčným námětem sci-fi příběhů a filmů. Vypadá to ale, že vědcům tohle téma zase tolik „žíly netrhá“.

Upřímně, pravděpodobnost je opravdu malá. Naši planetu nezasáhlo nic tak velkého, co by mohlo vymazat ze světa dinosaury, už 65 milionů let. Ačkoli se některá dřívější vymření druhů připisovala důsledkům nárazu cizího tělesa, u žádného z případů to není teorie č. 1. Doba, kdy tu probíhal jeden galaktický karambol za druhým, už je hodně dávno pryč.

Filmy jako Drtivý dopad, K Zemi hleď! nebo Greenland zobrazují jako původce zkázy kometu řítící se k Zemi. V naprosté většině ale na Zemi dopadly asteroidy z vnitřku Sluneční soustavy. Pokud by na oběžné dráze okolo Slunce existoval tak velký objekt, který by nás dokázal zničit, nejspíš už bychom ho našli. Samozřejmě nikdo nemůže vyloučit, že se tu nějaká bláznivá zbloudilá kometa objeví, pravděpodobnost je ale menší než jedna ku milionu.

Vesmír

Nebezpečný asteroid může zasáhnout Měsíc. NASA má plán, který připomíná film Armageddon

Skutečné nebezpečí

Doktorky Fast a Chabot se bojí něčeho jiného – menších asteroidů, které by nezlikvidovaly celou planetu, ale dokázaly by vyhladit nějaké to město. I když je tu vyšší šance, že by dopadly do oceánu.

Ve vnitřní Sluneční soustavě známe tisícovky objektů, které mají 100 metrů a víc. Žádný z nich se v dohledné době nechystá směřovat k Zemi. Na druhou stranu je pravda, že ještě nevíme o všech. Příkladem může být planetka 2024 Y4, kterou jsme objevili teprve před dvěma lety. A ta pořád ještě může trefit Měsíc (mluví se o roku 2032).

Mise DART ukázala, že při dostatečně včasném varování bychom uměli odklonit asteroid od jeho kolizní dráhy se Zemí. Pro případ větší hrozby ale nic připraveného nemáme. A i kdybychom plán měli, potřebovali bychom o nebezpečí vědět měsíce, někdy i roky dopředu.

Hollywood má sice rád exploze a odstřely asteroidů jadernými zbraněmi, v realitě to ovšem moc dobrý nápad není. Lepší by bylo letící objekt dostatečně silně „ťuknout“, aby se vychýlil ze své dráhy. Tak jako to udělala DART na měsíci planetky Didymos. Kdyby se to provedlo moc pozdě, může asteroid zasáhnout jinou část Země. Příprava takové (hypotetické) mise by nám ušetřila čas a zmírnila pres, do kterého bychom se mohli dostat, kdybychom s plánováním začali až poté, co hrozbu objevíme. „Musíme k tomu podniknout kroky,“ myslí si doktorka Chabot. Pro srovnání: připravit misi DART trvalo tři roky.

Záhady a konspirace

Na lidech hořel oděv, miliony stromů šly k zemi. Sílu Tunguského incidentu pocítil celý svět

Tunguský meteorit

Kameny z vesmíru sem samozřejmě létají. K poslednímu vpádu do zemské atmosféry, který mohl způsobit vážné škody, došlo v roce 2013 nad Čeljabinskem. Naštěstí se při tom nikomu nic nestalo. Asteroid, který by měl sílu zničit město, k nám naposled přisvištěl v roce 1908. Vybuchnul 5 až 10 kilometrů nad neobydlenou Sibiří u řeky Podkamenná Tunguska. Ničivý incident, který vyvrátil a polámal stromy na území o rozloze 2 150 km², je známý jako Tunguská událost.

Předpokládá se, že tak velké objekty k nám dopadají každé dvě až tři století. Z dřívějších dob nám ale chybí dostatečné záznamy. Tělesa širší než 100 metrů se Zemí kolidují pravděpodobně méně než jednou za 10 tisíc let.

Ať už při náhodných pozorováních, či při cíleném pátrání jsme odhalili asi jen 40 procent blízkých asteroidů o šířce větší než 140 metrů. Množství nebezpečných objektů se brzy navýší. Největší digitální fotoaparát na světě, který se nachází na observatoři Vera Rubin, kombinuje široké zorné pole dalekohledů použitých v předchozích průzkumech se schopností detekovat slabé objekty. Krátký zkušební provoz tohoto zařízení odhalil přes 2000 těles. Většina se ale po podrobnějším zkoumání přesune do kolonky „neškodné“.

Přečtěte si také: Srážka Měsíce s asteroidem 2024 YR4? Může nabídnout oslňující nadpozemskou podívanou

Reálnému spuštění mise na obranu před velkými asteroidy ovšem poněkud brání fakt, že se každá vesmírná agentura bojí především o svoje města, a je složité prosadit společné financování takové akce.

Na druhou stranu je otázka, jestli je vůbec na místě bát toho, že nás zničí asteroid, když tu máme daleko větší pravděpodobnost jiných katastrof, které jsou mnohem bližší – ničivá zemětřesení nebo dopady klimatické krize.

Zdroj: IFL Science, Economic Times

Video, které jste mohli minout: Moderátor Asia Express Matějovský: Štáfka nemůžu vystát. Po 20 vteřinách mi leze na nervy