Ukradený mozek Alberta Einsteina: Bizarní příběh orgánu, který patolog ihned rozporcoval
V následujícím článku sice najdete příběh jednoho z nejgeniálnějších mozků v dějinách lidstva, začíná ovšem smrtí jeho majitele, Alberta Einsteina. A pokud máte rádi groteskní, morbidní thrillery mixované s černou komedií, přijdete si na své.
Albert Einstein zemřel v dubnu roku 1955 v nemocnici v americkém Princetonu. Tamní patolog, jistý Thomas Harvey, určil, že příčinou smrti byla prasklá aorta. Tím ale s tělem slavného vědce neskončil. Hnán touhou odhalit jednou provždy „tajemství geniality“ odebral zemřelému mozek, aby ho mohl prozkoumat. Einsteinovo tělo při pohřbu spálili nekompletní.
Hmotnost pod průměrem a 240 kousků skládačky
Einsteinův syn Hans Albert se dozvěděl, že mozek byl odebrán pro vědecký výzkum, až po pohřbu. A chvíli zuřil – tohle bylo proti přímému Einsteinovu přání. Harvey ale nakonec příbuzné dokázal přesvědčit a pod podmínkou, že půjde o skutečně vědecký výzkum, dostal povolení si mozek ponechat.
Jak se v něm celá Einsteinova rodina spletla, vyšlo brzy najevo. Harvey nebyl neurolog a nikdy nevydal žádnou studii. Orgán nechal vyfotografovat, zvážil ho (byl o něco lehčí než průměr) a pak mozek postupně rozřezal na 240 bloků, ze kterých vytvořil 12 sad mikroskopických preparátů. Ty rozeslal tehdejším kapacitám v oboru neuropatologie.
Zklamaní vědci ale nenašli nic, z čeho by Einsteinovu genialitu poznali. Všichni Herveymu odpověděli víceméně stejně: mozek nevykazuje žádné odchylky od běžného standardu. Harvey se ale nehodlal vzdát, navíc mu pořád ještě zůstala velká část orgánu. Dokonce ho rázně odmítl vydat nemocnici i armádě, která po něm toužila v rámci soupeření se Sovětským svazem.
Výsledkem bylo, že přišel o práci, rozpadlo se mu manželství a jeho lékařská kariéra byla po pár letech v troskách. Einsteinova mozku se ale ani tak nevzdal. Místo toho ho desítky let vozil v autě během svých cest napříč Spojenými státy. Schovával ho ve sklepech a uchovával naložený ve formaldehydu v čemkoli, co měl po ruce, třeba i ve sklenicích od majonézy. Vznikaly tak různé bizarní situace.
Čtěte také: V Thajsku nalezli „posledního titána“: Vážil jako čtyři sloni a jméno má po mýtickém hadu
Jednu z nich zachycuje i dokument BBC z roku 1994: Když za Harveyem přijel japonský vědec Kenji Sugimoto, který byl Einsteinem doslova posedlý, patolog vzal sklenici s mozkem, odnesl si ji do kuchyně, vytáhl obyčejné prkénko na krájení sýra a nožem odřízl malý kousek mozku, aby si ho profesor mohl odvézt jako suvenýr.
Anatomické anomálie pod drobnohledem
Víc než 20 let po smrti slavného génia, v roce 1978, vypátral tehdy už dávno zapomenutého patologa mladý reportér Steven Levy v Kansasu. Harvey v té době pracoval v malé laboratoři a slavný mozek uchovával ve dvou velkých zavařovacích sklenicích uložených v papírové krabici pod pivním chladicím boxem. V jedné sklenici plavaly kusy šedé hmoty velikosti pěsti, ve druhé desítky průhledných celuloidových bločků s tkání.
Paradoxní je, že odborníci díky novějším technologiím nakonec v těchto zašlých vzorcích přece jen objevili několik anomálií. Některé části Einsteinova mozku měly odlišný tvar, jiné vykazovaly hustší propojení neuronů nebo silnější spojení mezi hemisférami. Vědci si všimli i zvláštní oblasti spojované s matematickým myšlením a prostorovou představivostí. Ani po desetiletích výzkumu ale nikdo nedokázal říct, jestli právě tohle z Einsteina udělalo génia.
Zdroj: BBC, PBS, Britannica, ANU
Video, které jste mohli minout: Lidé chápou krádež lebky svaté Zdislavy. Patří do hrobu, ať má klid. Bouří se někteří