Co měl Albert Einstein společného s atomovou bombou? Legendární dopis teď šel do dražby
Einstein nikdy nezapřel své pacifistické přesvědčení, přesto ho jediný podpis pod varovným dopisem prezidentu Rooseveltovi spojil s nejničivější zbraní moderních dějin.
Když svět v roce 1945 spatřil v celé své kráse hrůzu atomové bomby poté, co ji Američané použili ke zničení japonských měst Hirošima a Nagasaki, položili japonští novináři Albertu Einsteinovi nepříjemnou otázku: Jaká byla jeho role?
Byla to tehdy otázka víc než oprávněná, protože si veřejnost Einsteina s atomovkou zkrátka spojovala. Mohly za to tehdejší skandální titulní strany časopisů, jako byl třeba Time. Ten vědce otiskl na pozadí typického houbovitého oblaku a pojmenoval ho „otec atomové bomby“.
Einstein nicméně v odpovědi japonským novinářům zaslal velice upřímnou zpověď, ve které vysvětluje události, do kterých se tedy připletl. Celý dopis v roce 1952 zveřejnil japonský časopis Kaizō. A právě toto psaní dražili v aukční síni Bonhams za minimální částku v přepočtu dva miliony korun.
Pacifista vtažený do dění
„Moje účast na výrobě atomové bomby spočívala v jediném aktu: podepsal jsem dopis prezidentu Rooseveltovi,“ líčí ve svém vyjádření slavný vědec. „Tento dopis zdůrazňoval nutnost rozsáhlých experimentů k ověření možnosti výroby atomové bomby.“ Dvoustránkový dopis psaný na stroji a datovaný k 2. srpnu 1939 Einstein skutečně pouze podepsal, jeho autorem byl jiný fyzik, Leó Szilárd.
Čtěte také: Nejšílenější atomová bomba všech dob v sobě měla mít živá kuřata. Jejich přítomnost má logické vysvětlení
Abyste rozuměli; poté, co Otto Hahn a Fritz Strassmann krátce před válkou prokázali štěpení uranu, rozrušil jejich objev nejen fyziky, ale i politické lídry. Hrozilo totiž, že objev dřív nebo později někdo zneužije. Například nacistické Německo. Maďarsko-američtí vědci Leó Szilárd, Eugene Wigner a Edward Teller proto přesvědčili Einsteina, aby varoval Bílý dům před možným německým programem, spustili tím však řetězec událostí, jehož výsledkem nakonec byl Projekt Manhattan.
Einstein se vývoje bomby nikdy přímo neúčastnil, a navíc byl vždy pacifista, ačkoli v psaní připouští, že pod vlivem strachu z nacistů ustoupil svému přesvědčení. „Zabití během války mi nepřijde o nic lepší než obyčejná vražda,“ píše. „Jedině radikální zrušení války a nebezpečí války může pomoci. Směřovat k tomuto cíli by měl každý a nikdo by se neměl nechat přimět k činům, které mu odporují.“
V posledních letech lámou Einsteinovy rukopisy aukční rekordy: tzv. Dopis o Bohu se prodal v roce 2018 za 2,9 milionu USD a cena za jeho korespondenci s Rooseveltem se přiblížila čtyřem milionům. Tento dopis ale překvapivě kupce nenašel.
Zdroj: JNS, Atomic Archive
Video, které jste mohli minout: Zbytečné oběti Černobylu: Nedostatek informací zabil v elektrárně desítky lidí.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
