Muži mají poprvé v historii méně dětí než ženy. Kde se stala chyba?
O poklesu porodnosti slyšíme ze všech stran. Nová studie publikovaná v časopise PNAS ale odhalila trend, který zní jako biologický nesmysl: globální průměrný počet dětí, které muž za svůj život zplodí, klesl pod úroveň žen. Jak je to možné, když je k početí stále zapotřebí obou pohlaví?
Každé dítě má jednoho otce a jednu matku, hlavní rozdíl je ale vždycky v tom, kolik mužů a žen se do reprodukčního věku vůbec dostane. Příroda sama od sebe „vyrábí“ víc chlapců než dívek (poměr cca 105 ku 100), protože je zvyklá, že muži častěji umírají mladí. Ať už kvůli válkám, fyzicky náročné práci, alkoholu, kouření nebo horšímu zdravotnímu stavu. Rozdíl se tím pádem vždycky dorovnal.
Jenže moderní medicína, bezpečnější život a lepší zdravotní péče situaci změnily. Muži dnes přežívají mnohem častěji až do dospělosti a rozdíl se už nestihne vymazat. Výsledkem je, že v populaci přibývá mužů, zatímco žen je relativně méně, takže průměrný počet dětí na jednoho muže (TFR) nezadržitelně klesá.
Asijský extrém a selektivní potraty
V Evropě a Severní Americe se podobný trend objevil už před desítkami let, jen nebyl tolik vidět. Zato v Asii nyní nabírá na extrémních obrátkách. V zemích jako Čína nebo Vietnam tento přirozený nepoměr navíc ještě uměle prohlubují selektivními potraty.
Na 110 narozených chlapců tam tak momentálně připadá jen 100 dívek. Miliony mužů v těchto regionech tím pádem vstupují do dospělosti s vědomím, že pro ně na trhu partnerství dost možná nebude místo. Afrika naopak podle vědců zatím zůstává výjimkou, ale i tam se může situace během století změnit.
Podle vědců nejde přitom jen o vztahy nebo seznamování. Rostoucí počet bezdětných mužů může mít dopad i na fungování společnosti. V budoucnu totiž může přibývat starších mužů, kteří nebudou mít žádnou rodinnou podporu, což může zvýšit tlak na sociální systém, zdravotnictví nebo péči o seniory. Některé studie už dnes upozorňují, že osamělost a sociální izolace mají výrazný vliv na psychické i fyzické zdraví.
Zdroj: Institut Maxe Plancka, University of Oslo, INED, PNAS
Video, které jste mohli minout: Důležitý objev českých vědců: Kořeny rostlin zesílí, když narazí na překážku
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
