Proč je půlmetrový jazyk žirafy tmavě fialový? Existuje velmi zajímavá teorie
Žirafy jsou rozhodně fascinující přírodní úkaz. Jejich krevní tlak musí překonávat dvoumetrový výškový rozdíl, mají naprosto unikátní a dost prapodivný pohybový aparát, ale jedna z jejich největších zvláštností se jim schovává v ústech. Nejde jen o její extrémní rozměry, které dosahují až desetinu výšky žirafy, ale především o její specifickou pigmentaci a mechanickou odolnost.
Žirafy tráví jídlem zhruba 12 hodin denně, jinak by své obrovské tělo nedokázaly uživit. V africké savaně toho ale není na výběr moc. Naštěstí nejsou vybíravé: spásají listy, výhonky i květy stromů a jejich nejoblíbenější pochoutkou jsou mimózy, plané meruňky nebo akácie, kterých v jejich domovině roste spousta.
Čtěte také: Skrytý problém v Tichém oceánu: Obří skvrna může ovlivnit celé lidstvo, varují vědci
Většině zvířat by akácie okamžitě rozdrásaly tlamu i jazyk, protože jsou plné dlouhých a ostrých trnů. Pro žirafy a jejich až 50 centimetrů dlouhý jazyk to ale nepředstavuje žádný problém. Dokážou ho doslova omotat kolem větví tak opatrně, že mezi trním vytahují jen listy. Navíc ho pokrývají a chrání před poraněním zesílené papily, drobné výběžky na sliznici.
Tmavá barva jako opalovací krém?
Největší pozornost odborníků k sobě ale momentálně přitahuje spíš barva žirafího jazyka. Je totiž velice tmavě fialový až téměř černý. A nikdo vlastně neví proč. Podle nejrozšířenější teorie nicméně funguje tmavé zbarvení jako ochrana proti slunečnímu záření.
Je to celkem logický závěr: žirafy při krmení vyplazují jazyk na ostré africké slunce hodiny a hodiny. Vědci se proto domnívají, že vysoký obsah pigmentu melaninu, konkrétně eumelaninu, pomáhá tkáň chránit podobně jako lidské opálení. Právě melanin stojí i za barvou lidské kůže nebo vlasů. Když ho tělo nevytváří dostatek, vzniká například albinismus, při kterém jsou zvířata nápadně bílá.
Možná chrání i jinak
Jenže jedna věc vědcům nesedí. Podobně tmavý jazyk totiž mají i okapi, nejbližší příbuzní žiraf. Ti ale nežijí v otevřené savaně, ale v hustých deštných pralesech Demokratické republiky Kongo. I proto se část vědců domnívá, že tmavé zbarvení může mít ještě jiný význam. Možná jde zároveň i o ochranu před oděrkami nebo infekcí.
Tmavé jazyky navíc nejsou v přírodě úplnou raritou. Například mláďata ledních medvědů se rodí s růžovým jazykem, který postupně tmavne až do modrofialové barvy. A scinkové rodu Tiliqua zase používají svůj jasně modrý jazyk jako výstrahu predátorům.
Zdroj: BBC SF, Save Giraffes Now, Giraffe Conservation, Ask Dr. Universe
Video, které jste mohli minout: Vystresovaný slon v amoku rozdupal člověka. Vzduchem létala i auta, ukazují záběry
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
