Nejvýkonnější íránská raketa dokáže zasáhnout Zlín. Její odhalení a zničení je obtížné
Spojené státy a Izrael odůvodnily vzdušné útoky proti Íránu snahou zastavit obohacování uranu a vývoj pokročilých raket.
Nejvýkonnější, a tedy i nejobávanější součástí arsenálu íránských balistických střel jsou rakety Sadžíl (Síra). Vývoj těchto raket začal v 90. letech a navázal na předchozí úspěchy několika raketových programů. Jedním z nich byly rakety Zelzál-1 a Zelzál-2 (persky Zemětřesení), které ale měly dolet maximálně 210 km. Vylepšená verze Zelzál-3B díky menší hlavici prodloužila dolet na 250 km.
Přečtěte si také: Výbuchy raket nás budí ze spaní, říká Češka v Dubaji. Rodina se ukryla v místnosti bez oken
Střely Sadžíl ale v tomto ohledu nabízejí úplně jiné možnosti. Jde o dvoustupňové rakety země-země na tuhá paliva s doletem až 2000 km (Sadžíl-1 a Sadžíl-2), díky čemuž jsou schopné zasáhnout nejen Izrael, ale také jihovýchodní Evropu. Sadžíl má délku necelých 18 metrů, průměr 1,25 metru a k cíli dokáže dopravit bojovou hlavici o hmotnosti 700 kg.
Dostřel až na území Česka
Ambice íránského raketového programu tím ale zdaleka nekončí. Bezpečnostní analytik Babak Taghvaee, který se vývoji íránských zbrojních projektů dlouhodobě věnuje, upozornil už v roce 2023 na testování nových raketových motorů pro pravděpodobně třístupňovou verzi Sadžíl-3. Ta by měla mít dolet přinejmenším 2500 km, což by Íránu umožňovalo ze svých západních hranic zasáhnout například Zlín.
Klíčovou výhodou je tuhé palivo, které je mnohem stabilnější a méně náročné na manipulaci než palivo tekuté. Na rozdíl třeba od podobně výkonných íránských raket Šaháb-3 (Meteor) představuje Sadžíl mnohem větší hrozbu – lze jej odpalovat z mobilních odpalovacích zařízení a k odpálení není nutná kolmá pozice. Systém je tak obtížnější zaměřit a zničit ještě před odpálením rakety.
Cesta k mezikontinentální raketě
Kromě počtu stupňů a toho, že používá pevné palivo, nebyly podle Jane's Information Group žádné další podrobnosti o konstrukci rakety Sadžíl-3 zveřejněny. Uzi Rubin, bývalý ředitel izraelské Organizace pro balistickou raketovou obranu, uvedl, že na rozdíl od jiných íránských raket se Sadžíl nepodobá žádné severokorejské, ruské, čínské ani pákistánské raketové technologii a ukazuje významný skok v raketových schopnostech Íránu.
Program Šahíd zřejmě představuje snahu vyvinout mezikontinentální balistickou raketu (ICBM), schopnou zasáhnout přímo také území Spojených států. V kombinaci s jadernou hlavicí, k jejíž výrobě Írán směřuje, by se tak jednalo o extrémně nebezpečný bojový systém v rukou teokratického režimu, jehož hlavním cílem je zničit Izrael a poškodit zájmy USA na Blízkém východě.
Zdroj: Reuters, Missile Threat
Video, které jste mohli minout: Írán předvedl podzemní arzenál dronů