Amerika se několikrát málem odpálila atomovou bombou. Nad výčtem nebezpečných nehod zůstává rozum stát
I mistr tesař se někdy utne. A Spojeným státům se to v době studené války stalo hned několikrát. Pojďme se podívat na všechny případy, kdy USA málem nebo doopravdy odpálily jadernou zbraň, aniž to bylo v plánu. Jednou z toho i byla diplomatická noční můra.
Mezi lety 1950 a 1958 se zřítily desítky letadel nesoucích jaderné zbraně. Naštěstí následky nebyly katastrofální. „Zbraně té doby vyžadovaly spojení kapsle s jaderným materiálem s tělem samotné bomby. Letadla často nesla kapsli i zbraň, ale jen zřídka je spojovala,“ vysvětlovala historička letectví Rebecca Grant pro Air & Space Magazine v roce 2012.
„Takový byl incident v roce 1957, kdy bombardér B-36 převážel zbraně z letecké základny Biggs v Texasu na leteckou základnu Kirtland v Novém Mexiku,“ napsala. „Při přiblížení zbraň spadla a propadla se zavřenými dveřmi pumovnice z výšky 515 metrů. Výbuch vytvořil kráter široký 7,6 metrů a hluboký 3,6 metrů.“ Nikomu se nic nestalo.
Prokletý rok 1958
V roce 1958 už to taková legrace nebyla. V únoru ztratil bombardér B-47 u pobřeží Georgie jadernou zbraň. Bomba se nikdy nenašla a zprávy o tom, zda se jednalo o funkční jadernou zbraň, si protiřečí. O měsíc později bombardér B-47 omylem shodil jadernou zbraň na oblast Mars Bluff v Jižní Karolíně. Naštěstí neměla žádný jaderný materiál, takže výsledkem byl jen 9 metrů hluboký kráter, šest zraněných kolemjdoucích a spousta škod na majetku.
Ovšem 4. listopadu to bylo horší. Bombardér B-47 se při startu z letecké základny Dyess v Texasu vzňal. Letadlo vezlo plný náklad paliva a konvenčních trhavin uvnitř jaderné zbraně, a když se zřítilo, obě látky se spojily a explodovaly tak silně, že zanechaly kráter široký 10,5 metru a hluboký 9 metrů. Země byla kontaminovaná radioaktivním materiálem z jaderné zbraně, ačkoli není známo, jak moc.
Další havárie přišla hned tři týdny poté. Jiný B-47 vzplanul, aniž by vůbec vzlétl. Jaderná zbraň na palubě se zničila a kontaminovala bezprostřední okolí letecké základny Chennault v Louisianě. Může to být ještě horší? Může.
Pět katastrof operace Chrome Dome
Dění ve světě určovala studená válka a americké bombardéry B-52 proto byly neustále ve vzduchu – doslova 24 hodin denně, každý den – a létaly po trasách, které jim umožňovaly dostat se do pozice k okamžitému útoku na cíle v Sovětském svazu. Co kdyby zrovna ten den vypukla reálná válka? Tato operace počítala s neustálou připraveností termonukleárních zbraní po dobu deseti let.
K první nehodě došlo už do týdne od oznámení operace v lednu 1961. Bombardér B-52 se rozpadl ve vzduchu nad Goldsboro v Severní Karolíně a shodil dvě jaderné bomby o síle 3,8 megatuny, což byla kombinovaná explozivní síla více než 500krát větší než exploze, která zničila Hirošimu, a dostatečná k eliminaci všech v okruhu 27 kilometrů.
„Když se B-52 rozpadl, vypustily se jeho dvě bomby Mark 39,“ napsal v roce 2021 Michael Hancock, technik z Národního archivu v College Parku v Marylandu. „Jedna dopadla do blátivého pole rychlostí přes 1000 kilometrů za hodinu a zaryla se do hloubky víc než 55 metrů. Bezpečnostní systém padáku druhé bomby fungoval podle plánu a bomba dosedla v podstatě nepoškozená. Našli ji zavěšenou na stromě, přičemž padák jí bránil v dopadu na zem.“
Oficiální zprávy v té době incident označovaly za neškodný – bohužel ne pro tři členy posádky, kteří při havárii zahynuli. Severní Karolína ovšem reálně nebyla daleko od svého zničení. Podle některých prohlášení „k pěti ze šesti kroků (nebo šesti ze sedmi) potřebných k termonukleární detonaci skutečně došlo,“ napsal Hancock.
To máme leden. Další velká havárie Chrome Dome se stala v březnu téhož roku, tentokrát v Yuba City v Kalifornii. Dle Granta ji způsobila řada chyb, počínaje selháním tlaku v kabině. „B-52 klesl do výšky 10 tisíc stop (tří kilometrů), ale posádka náhle zjistila, že spálila příliš mnoho paliva na to, aby se dostala k tankeru, a musela se katapultovat poblíž Yuba City. Při nárazu se uvolnily dvě jaderné zbraně.“
Obě byly po nálezu v počáteční fázi aktivace, časovače běžely. Obě byly ovšem tak poškozené, že exploze byla v podstatě nemožná. Navíc bezpečnostní spínače byly v poloze „bezpečné“ místo „zapnuto“, a tak dnes místo Kalifornie není kráter.
Třetí neveselý zářez si operace Chrome Dome připsala 13. ledna 1964, kdy bombardér B-52 nesoucí dvě 9megatunové jaderné bomby a pět členů posádky opustil Massachusetts a vydal se na noční let do Georgie. V Apalačských horách zuřila vánice, která způsobovala tak silné turbulence, že se letadlu ve vzduchu odlomila svislá ocasní plocha. Bez vertikálního stabilizátoru bylo letadlo neovladatelné. Posádka se katapultovala a letoun se zřítil do zasněžených hor. Tři členové posádky zemřeli a podle Williama Stevense, bezpečnostního inženýra ze Sandia National Laboratories, který byl v době nehody ve službě, se „obě bomby při nárazu rozpadly“. On a jeho kolegové se obávali, že by bomby v tomto stavu mohly být velmi nebezpečné. Letectvo se však začalo zabývat odstraněním bomb až po silných protestech.
Bomby v Evropě
Poslední dvě havárie se neodehrály na území Spojených států, ale jsou tak závažné, že stojí za zmínku. K jedné došlo v Palomares na španělském pobřeží Středozemního moře. Bombardér B-52 se srazil s tankerem KC-135, který doplňoval palivo. V důsledku toho se bombardér rozpadl a všechny čtyři termonukleární bomby B28 spadly na vesnici. Dvě z nich při nárazu detonovaly – jaderná zbraň se nespustila, ale konvenční výbušnina ano, takže se radioaktivní plutonium rozptýlilo na ploše 2 kilometrů čtverečních. Navzdory sanacím jsou v Palomares stále kontaminované oblasti.
A pak tu byla nehoda v Thule. B-52 se během 24hodinové mise zřítil do arktického moře poblíž základny Thule v Grónsku a ztratil při tom čtyři jaderné bomby. Stejně jako v Palomares detonovala konvenční výbušnina a rozšířila radioaktivní materiál po sněhu a ledu. „Havárie v Thule s bombami na území Grónska byla diplomatickou noční můrou. Grónsko patřilo Dánsku a Dánsko mělo politiku bez jaderných zbraní,“ uvedl Grant. Ráno po této události byla celá operace Chrome Dome definitivně ukončená.
Mohlo být po Americe...
Tím ovšem nehody neskončily. Nejznámější incident, který mohl mít opravdu tragické následky, se stal v roce 1980 ve městě Damascus v Arkansasu.
„Začalo to únikem paliva,“ vyprávěl v roce 2025 Randy Dixon, ředitel Centra Davida a Barbary Pryorových. „Letec upustil do sila klíč. Ten se odrazil od stran a prorazil plášť střely.“
V té době bylo na arkansaském venkově 18 sil, z nichž každé obsahovalo mezikontinentální balistickou střelu Titan II vyzbrojenou devítimegatunovou jadernou hlavicí. „Pro představu, výbuch by byl třikrát silnější než každá bomba svržená během druhé světové války, včetně Hirošimy a Nagasaki dohromady,“ řekl Dixon.
Exploze takového rozsahu by zpustošila celý Arkansas a okolní státy. „Nemluvě o radioaktivním spadu, který by v závislosti na směru větru mohl zasáhnout celé východní pobřeží nebo celé západní pobřeží, na sever do Kanady nebo na jih do Mexika.“ K explozi by stačilo, aby palivo, které nyní uniká z palivové nádrže prvního stupně, narazilo na oxidační činidlo v nádrži druhého stupně přímo pod ní. Jakmile by se palivová nádrž vyprázdnila, mohla by se zhroutit, což by stejně způsobilo protržení bariéry mezi stupni.
Přečtěte si také: Ukrajina měla tisíce jaderných zbraní a může si vyrobit nové. Zmapovali jsme složitou aktuální situaci
„Do sedmipatrového podzemního komplexu se pumpovala voda ve snaze zředit a rozptýlit vysoce těkavé palivo. Nefungovalo to,“ informovaly tehdejší zprávy. „Asi ve 3 hodiny ráno došlo k rychlé sérii explozí. Rudé plameny stoupaly k noční obloze do výšek, které podle některých pozorovatelů přesahovaly 90 metrů.“ Přestože exploze zničila odpalovací komplex a vyžádala si nejméně jeden život, naštěstí neunikl žádný jaderný materiál. Následně letectvo systém Titan II vyřadilo z provozu.
Zdroj: IFL Science, Air & Space
Video, které jste mohli minout: Hrůzné záběry z Bajkalu: Minibus s turisty zmizel v ledové vodě. Svědci jen přihlíželi