Mohou mít lidé děti ve vesmíru? První experiment svého druhu vyslal embrya na oběžnou dráhu
Pokud chce lidstvo jednou kolonizovat cizí planety, musí dřív nebo později vyřešit jednu zásadní biologickou otázku: jestli se dokážeme mimo Zemi úspěšně rozmnožovat. Klíčový krok k jejímu zodpovězení teď udělala Čína. Na svoji vesmírnou stanici Tchien-kung nechala poslat zásilku umělých lidských embryí vytvořených z kmenových buněk. Poprvé v historii se tak snad dozvíme, jestli a jak vesmírné prostředí deformuje nejranější fáze lidského vývoje.
Vzorky na čínskou vesmírnou stanici doručila nákladní loď Tchien-čou-10. Nejsou to samozřejmě skutečná oplodněná vajíčka, takový výzkum by byl neomluvitelně neetický. „Nejde o skutečné lidské embryo a nemá schopnost vyvinout se v člověka. Může ale sloužit jako model pro studium raného lidského vývoje,“ uvedl vedoucí projektu Jü Le-čchien z Ústavu zoologie Čínské akademie věd.
Vědci použili syntetické embryonální struktury, které kultivují na děložních buňkách nebo uvnitř speciálních mikrofluidních čipů. V mikrogravitaci je nechají růst pět dní, následně je zmrazí a nakonec vezmou zpátky na Zemi. Tam je odborníci porovnají s kontrolními vzorky z pozemských laboratoří.
Dezorientované spermie a vesmírná závrať
„Doufáme, že porovnáním vývoje vesmírných a pozemských vzorků dokážeme přesně identifikovat faktory, které ovlivňují růst lidského embrya v kosmu,“ řekl Jü. „Chceme tak popsat rizika a výzvy, kterým bude lidstvo čelit během dlouhodobého pobytu ve vesmíru.“ Současná věda si totiž vůbec není jistá, jak mikrogravitace a silné kosmické záření ovlivňují lidskou schopnost počít a donosit dítě.
Dosavadní testy na zvířatech přinesly rozporuplné a místy až bizarní výsledky. Ukázalo se třeba, že lidské, prasečí i myší spermie v beztížném stavu ztrácejí orientaci. Dobrá navigace v reprodukčním traktu je pro ně tím pádem mimo možnosti a jejich šance na oplodnění vajíčka prudce klesá.
Ještě hůř dopadl starší experiment s medúzami. Ty, které prožily své mládí (což je u medúz stádium polypu, pozn. aut.) na oběžné dráze, trpěly po návratu na Zemi permanentní závratí a nedokázaly vůbec koordinovaně plavat. Na druhou stranu, myší spermie uchovávané na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dokázaly po návratu na Zemi zplodit zdravá mláďata, což naznačuje, že kosmická radiace nemusí DNA poškozovat tak fatálně, jak se vědci obávali.
Čínský projekt je vůbec první takový pokus, který k testům využívá struktury odvozené přímo z lidských buněk. Podle autorů zatím „experiment běží velmi dobře“. Cesta k prvním vesmírným novorozencům je pochopitelně ještě dlouhá, ale vědcům jde teď hlavně o informace. Bez pochopení toho, co s buňkami dělá beztížný stav, se lidstvo ze své domovské planety dál než na Měsíc jednoduše neposune.
Zdroj: Čínská akademie věd, RBMO, DongAScience
Video, které jste mohli minout: Ohnivá katastrofa u Bezose: Miliardářova raketa explodovala na rampě, výbuch otřásal domy
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
