Nakročení k umělým lidem? Vědci vytvořili první umělé embryo

Vědci už dokážou vytvořit lidské embryo, aniž by potřebovali vajíčko a spermii. Prozatím jde ale jen o uměle syntetizovanou strukturu, která nemá tlukoucí srdce ani zárodek mozku, obsahuje ale buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Jde o přelomový objev, který by mohl pomoci výzkumu genetických poruch a prevenci potratů, zároveň se tím ale otevírají závažné etické a právní otázky.

Přečtěte si také: První umělá embrya jsou skutečností. Podívejte se na revoluci (nejen) v porodnictví

Embryo vytvořené genetickým přeprogramováním embryonálních kmenových buněk v blízké budoucnosti čekají klinické testy a podle vědců z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet. V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu 2023 vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, i v tomto případě ale bez zásadního pokroku.

Hranice 14 dnů

Problematická je i právní stránka výzkumu, který probíhá mimo jiné i ve Weizmannově Institutu v Izraeli. Legislativa například v Británii a v mnoha dalších zemích světa o laboratorně vypěstovaných subjektech vůbec nepojednává.

Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní. Pak následuje období, o němž se ví jen velmi málo informací, protože další průběh vědci zachycují až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum. Není zřejmé, zda se týmu vedenému Magdalenou Žernickou-Goetzovou s jeho uměle vytvořeným embryem podařilo za hranici 14 dnů dostat. Na tiskové konferenci nicméně Žernická-Goetzová popsala kultivaci embryí do stadia těsně za ekvivalentem 14 dnů vývoje přirozeného embrya.

Mohlo by vás také zajímat: Mrňavé želvušky jsou téměř nesmrtelné. Vědci toho využili pro převratný objev v medicíně

Ke čtrnáctidenní hranici jako stropu pro nakládání s embryi dospěl v minulém století etický poradní výbor amerického ministerstva zdravotnictví. To už bylo na světě první „dítě ze zkumavky“, holčička Lousie narozená Johnovi a Lesley Brownovým. V té době se nepředpokládalo, že by se mimo tělo matky podařilo „embryo ze zkumavky“ udržet při životě déle než 14 dnů. Postupem doby se ukázalo, že je tato hranice překonatelná.

„Myšlenka je taková, že pokud skutečně modelujete normální lidský embryonální vývoj pomocí kmenových buněk, můžete získat strašně moc informací o tom, jak začínáme svůj vývoj a co se může pokazit, aniž byste museli používat pro výzkum raná embrya,“ komentoval pro deník The Guardian nejnovější úspěch Robin Lovell-Badge, který se v londýnském Institutu Francise Cricka zabývá vývojovou genetikou a biologií kmenových buněk.

Zdroj: The Guardian, ČTK